Otázka čtenáře: Zaregistrujte manželství v Thajsku?

Vaše žena ztratí thajskou státní příslušnost pouze v případě, že o to požádá thajskou vládu. Nemyslím si, že to mnoho lidí dělá, a pokud ano, je to často proto, že jinak nemohou přijmout jinou národnost.

Kontaktoval bych jak thajskou ambasádu v Nizozemsku, tak nizozemskou ambasádu v Bangkoku. I když je to obvykle naopak (zaregistrujte thajské manželství v NL místo holandského manželství v Thajsku), nebudete první a mohou vám přesně říct, co máte dělat. Pravděpodobně (ve skutečnosti je to 1% jisté) nizozemské dokumenty budou muset být přeloženy do angličtiny (v Nizozemsku) a legalizovány (nizozemským velvyslanectvím) a poté přeloženy zpět do thajštiny a legalizovány (thajským ministerstvem zahraničních věcí) .

Všechno to stojí čas a peníze, ale tak to chodí.

Dvojí národnost není problém. Vaše žena by bylo moudré požádat v Nizozemsku o občanský průkaz – kromě cestovního pasu. Poté může při odjezdu z Thajska do Nizozemska použít svůj thajský pas + nizozemský průkaz totožnosti. A používat Nizozemsko v/z jejího nizozemského pasu.
Pak může zůstat v Thajsku, jak dlouho bude chtít, a to jí ušetří 2.000 XNUMX TBH výstupních/znovu vstupných nákladů.
Moje přítelkyně to dělá roky.

Thajsko se nevztahuje na dvojí občanství a na požádání odejme thajské občanství.

Ahoj Bacchus,

Jak se můžete oženit v obou zemích?
Pokud jste již v Nizozemí ženatý/vdaná, musíte ještě přinést papíry, že nejste vdaná, pokud jde o rodinný stav. Nebo se můžete znovu oženit, pokud jste již vdaná?

Pokud se vezmete v Nizozemsku, někdo ví, jak dlouho bude trvat, než obdržíte (možná mezinárodní) oddací list. Jsou to měsíce práce nebo dny práce?

Pokud si vše přečtu takto a moje přítelkyně / manželka zůstane v Nizozemsku, pak je nejzřejmější věcí, kterou musíte udělat, je vdát se v Nizozemsku. Protože s oddacím listem je také právně platný v Belgii nebo Německu. Je to správně? BVD

Milý Tjamuku,

Žena provdaná za Holanďana v minulosti také NEZtratila svá práva poté, co si toto manželství zaregistrovala v Thajsku. Vy zde děláte klam tím, že zaměňujete slovo manželství s pojmem národnost. Vaše dcera tedy může nadále kupovat další pozemky. Sňatkem s farangem neztratila svou thajskou národnost. Ani registrací toho manželství v Thajsku. Pokud se sama nevzdala thajské národnosti.

Pokud jde o sestru vašeho souseda přes ulici, která se provdala za Japonce: koupila pozemek a dala ho na jméno sousedových dětí. Stručně řečeno: teta koupí pozemek pro své synovce/neteře. Co to má společného s jejím manželstvím s Japoncem??? Má k těm dětem prostě velké sympatie!

Fransova otázka zní, zda jeho žena bude mít problémy poté, když zaregistrují svůj sňatek v Thajsku? Na tuto otázku odpovíte protiotázkou o užitečnosti registrace. Myslím, že sám Frans rozhoduje, co pro něj má smysl.

Pokud jde o dvojí občanství, je pravda, že jeho držení brzy neskončí: o to vůbec nejde. O registraci dvojího občanství se diskutuje. Dvojí státní občanství pokračuje, např. narozením. Nebo prostřednictvím kurzů a zkoušek a získání holandského pasu. Co se mění je, že obec již neeviduje obě národnosti do knihy narození resp. GBA. Někdo bude požádán, aby si vybral. Nechávají si ale oba pasy/národnost. Tak to je a ne jinak. Navíc to ještě není tak daleko.

Vlastnictví půdy v Thajsku Thajcem provdaným za cizince

V posledních týdnech se hodně diskutuje o platnosti vlastnických práv k půdě thajských státních příslušníků, kteří jsou ženatý s cizinci. Kontroverze pramení z tvrzení, že jakékoli thajské státní příslušníky, kteří jsou provdáni za cizince, budou pod drobnohledem úřadů na ministerstvu půdy. To je způsobeno skutečností, že jejich právo na vlastnictví vlastního domova může být neplatné, pokud jsou považováni za zástupce svého zahraničního manžela. To by se prokázalo v případě, že thajský státní příslušník nemůže prokázat, že má dostatek finančních prostředků na nákup.

Historie vlastnických zákonů pro zahraniční manžele

Abychom dali tomuto pojmu nějaký kontext, když thajský manželský partner koupí nemovitost v Thajsku, musí manželský pár vydat společné písemné prohlášení ministerstvu pro pozemky, v němž uvede, že peníze za nákup jsou „odděleným majetkem“ nebo „osobním majetkem“ manžela. Thajský státní příslušník, jak je definován v thajském občanském a obchodním zákoníku. To v podstatě znamená, že zahraniční manžel nebude mít žádná budoucí práva ani nároky na tento majetek. Toto nařízení platí ve skutečnosti od roku 1999, kdy Ministerstvo vnitra vydalo Prohlášení, a není tedy zcela zjevením. Mnoho cizinců, kteří jsou v manželství s thajskými státními příslušníky, si je tohoto požadavku zcela vědomo.
Za normálních okolností je veškerý majetek, který manžel a manželka nabyli po svatbě, považován za „majetek manželů“ nebo „majetek společenství“ a obecně by se v případě smrti nebo rozvodu dělil mezi manžele rovným dílem. Dary jednomu z manželů jsou však považovány za „samostatný majetek manžela“. Opět je zde dobře známo, že nákup nemovitosti je považován za „oddělený majetek“ nebo „osobní majetek“ thajského manžela. To není tak neobvyklé vzhledem k tomu, že cizinci, s výjimkou určitých podmínek, nemohou vlastnit půdu v ​​Thajsku.

Problém ve sporu

Takže v tomto případě zůstává otázka. Vzhledem k tomu, že se jedná o dar thajskému manželovi, zdálo by se pro úřady obtížné tvrdit, že peníze použité na nákup nemovitosti byly předány thajskému manželovi jako kandidátovi. Pro kteréhokoli státního úředníka se zdá nepraktické určovat, zda byly tyto prostředky skutečně poskytnuty buď darem, nebo podvodně za účelem vlastnictví majetku.

Výjimky z vlastnictví majetku cizinci

Pravidlo, které stanoví plné vlastnictví půdy thajským manželským partnerem, se vztahuje na všechny thajské manželské partnery nebo cizince, a to i v případě, že ke svatbě došlo v jiné zemi nebo pokud je sňatek uzavřen podle obecného práva.
Toto pravidlo se však vztahuje pouze na pozemky a existuje několik výjimek z tohoto pravidla:
• Cizinci mohou vlastnit budovy a fyzické stavby na pozemku. To znamená, že pokud Thajci a cizí manželé kupují pozemek s domem, manželský pár by mohl spolupracovat s právníkem, aby dal cizinci práva k domu;
•Cizinci mohou vlastnit až 49 % vlastnických práv ke kondominiím za předpokladu, že jsou splněny některé požadavky; a
•Cizinec může vlastnit podíl na půdě pomocí řady registrovaných nástrojů, jako jsou nájemní smlouvy, vrchnostenská práva nebo požívací právo.

Právní odůvodnění tohoto zákona

Ještě jednou, zdůvodnění tohoto pravidla, které zajišťuje, že thajští manželé vlastní 100 % půdy, existuje, protože cizinci obecně nemohou vlastnit půdu v ​​Thajsku. V Thajsku existuje určitá míra xenofobie, pokud jde o vlastnická práva k půdě. Tento aspekt zde není sporný, protože v rozvojových zemích, jako je Thajsko, není neobvyklé chránit svá práva na půdu. Otázka však spočívá v základním nacionalistickém právu thajského občana vlastnit majetek ve své vlastní zemi bez ohledu na to, koho si může chtít vzít.
Vzhledem k tomu, že manželství má být svazkem dvou osob, je nepraktické tvrdit, že jeden z manželů nemůže druhému přinést prospěch, protože se může zdát, že jednají jako kandidát. Zákon v Thajsku, jak v občanském, tak v obchodním zákoníku a v zemském zákoníku, skutečně povoluje a uznává koncept darů manželovi/manželce. Jakýkoli pojem, který toto právo popírá, lze nalézt pouze za výjimečných okolností, jako jsou například případy bezdůvodného obohacení. Povinný požadavek podepsat prohlášení na Pozemkovém úřadu o tom, že nemovitost bude v plném rozsahu patřit thajskému státnímu příslušníkovi, by však v každém případě ztížilo prokazování takových případů. Zdálo by se, že na konci dne bude zemi stále vlastnit thajský státní příslušník. Vzhledem k tomu, že úřady již podnikly významné kroky k zajištění toho, aby tomu tak bylo, zdálo by se, že duch thajského zemského zákoníku nebyl vůbec obcházen, pokud by si Thajec provdaný za cizince přál koupit majetek s finančními dary od manžela.