Život v Thajsku: Wan di, wan mai di (část 1)

Bydlím v budově kondominia v Soi 33. V Bangkoku. Každý den se na to něco najde. Někdy dobré, někdy špatné, ale často pro mě překvapivé.

Budovu kondominia provozuje starší žena. volám jí babička, protože je jak postavením, tak věkem. Babička má dvě dcery (Doa a Mong), z nichž Mong je vlastníkem budovy na papíře.

Nevěděl jsem to, dokud jsem nepožádal ministerstvo práce o změnu adresy v brožuře s pracovním povolením. Pak jsem potřeboval kopii od majitele budovy. Doa je rozvedená (ale o tom více v pozdější epizodě) a Mong je vdaná za policistu a má dceru.

Babička a dědeček žijí jako kočka a pes

Babička je vdaná za dědečka. To vás nepřekvapí. Pár žije jako kočka a pes a nemyslím tím, že kočka a pes žijí zde v Thajsku v mnoha chrámech. Vždy mají slova a hádky o čemkoli a o všem. O maličkostech, ale i o velkých věcech v životě.

To vedlo k tomu, že dědeček v posledních letech často hledal „spásu“ u jiné ženy. Obvykle na kratší dobu, ale teď si našel ženu, se kterou se už nějakou dobu stýká. Babička to ví a nelíbí se jí to. Dědeček má svůj příjem (důchod), vlastní svoz a dělá si – pokud babička dovolí – co se mu zlíbí.

Když se v bytě neobjeví, babička mu říká do nevolnosti. A pokud to nezabere, zavolá mu Dao nebo Mong. Babičku už nemiluje, ale své dcery a vnučku miluje. Takže: Dědečka nevidím každý den, ale vídám ho pravidelně. A když je nablízku babička, vždycky dojde k hádce.

Babička je Penny moudrá, kila pošetilá

Babička je, jak Angličané tak krásně říkají, „penny wise, pound foolish“. Je ubohá svým maniakálním způsobem. Přinejmenším: pokud jde o budovu bytu a služby pro obyvatele. Sám jsem musel čekat asi devět měsíců na nové dveře do koupelny a teď jsem dostal ty nejlevnější, co našla.

Prádelna a restaurace jsou nyní zavřené, protože babička nedělá žádné ústupky – pokud jde o peníze – novým provozovatelům obou zařízení: alespoň stejné nájemné a stejnou zálohu jako staří provozovatelé.

To, že si obyvatelé stěžují, že jsou zařízení zavřená (a že někteří nájemníci se přestěhovali do novější budovy o 200 metrů níže), ji zřejmě příliš nezajímá, protože si stěžuje na vyšší míru neobsazenosti, ale nesouvisí to se svým vlastním chováním. Děda občas přiloží prst na bolavé místo a pak je to samozřejmě zase boj. Vypadá to jako „kruh života“ v mé soi.

Chris de Boer