Falang přednáší bargirl

Minulý týden přišla do práce do baru Wonderful 2 nová dívka. No, holka, je jí 39. Pochází z okolí Roi Et. Jmenuje se Sutjai, ale teď Noi. Byla mi představena první noc. Ani slovo anglicky. To je vždycky těžké a oni mě s tím posílají.

No, co měla říct? Co mohla říct? Nic. Teď už vím, jak se zeptat někoho na jméno v thajštině, a tak jsem zahájil konverzaci. Pochopila to. Málem se spletla, takže jsem si nejdřív myslel, že se jmenuje Sutnoi, ale proti tomu byl důrazně protestován.

„Francouzština“ je pro průměrného Thajce téměř nemožné vyslovit v holandštině. Obvykle to stihnu Upřímný a to bude Bok. To je velmi blízké běžně používanému 'farang', což znamená cizince kavkazské (bílé) rasy. První běloši, kteří často přicházeli do kontaktu s Thajci, byli Francouzi, takže to není až tak šílené. Existují i ​​jiné teorie.

No, já tedy jsem Bok, který v takovém případě v angličtině poslušně předpovídá nejčastější věty v tomto případě. Pak to Noi zopakuje a pak se znovu snažím dát srozumitelnou odpověď. A tak vesele mudrujeme dál. Zkontrolovali klíčová čísla: 300 pro barfine; 1000, ST s velmi milým klientem; 1500, ST s méně příjemným klientem; a 2000, otevírací nabídka na LT.

...může dokonce vypadat smutně

Noi ve skutečnosti nemá sexy obličej, a když se tiše dívá před sebe, může dokonce vypadat smutně. Není to také snadné, když nedokážete ze sebe dostat svá slova a nerozumíte vám. Ale je velmi milá a výjimečně pečující.

Když večer nakoupíme v 7-Eleven, vše dostane své stálé místo v lednici. Plastové sáčky jsou pečlivě složeny a začnou tvořit malou hromádku v zásuvce. Z prázdných kelímků od jogurtů se nejprve zcela odstraní víčka, poté se kelímky vloží do sebe a víčka se vloží do horního kelímku. Teprve poté zmizí v odpadkovém koši.

Moje vykopané boty jsou během chvilky seřazené u nohou postele. S povolenými tkaničkami, protože tak to má být. Po požádání o svolení se mi pečlivě vyprázdní kapsy kalhot, takže kalhoty mohou bez přemýšlení jít druhý den do Prádelny. Můj potítko se namočí a o něco později visí uschnout na područce balkonové židle.

Opakujte barvy

Je čas zkoušet barvy. Marlboro červená, zelená láhev. pomerančový džus. Černé nebe. Bílý polštář. růžová kočička. Pamatuje si skoro všechno.

„Já trochu anglicky“ a palcem a ukazováčkem ukazuje vzdálenost menší než jeden palec. Pak zvětší vzdálenost až na dva centimetry a řekne: "Teď já!" Objímám ji zaslouženě.

'Ty se nejdřív osprchuješ?', ptám se. Podívá se na mě, zalistuje ve svých poznámkách a pak nečekané: "Můžeme se spolu sprchovat."

No tak do toho. Je to extra nebezpečné kvůli riziku uklouznutí, ale je velmi opatrná. Jedno mýdlo odloží na „tomollow monning“. Teprve když voda dosáhne správné teploty, mohu vstoupit. Ona sama se chvíli třese. Její plachost se pěkně vytrácí.

Legrační je, že druhý den ráno vyjde ze sprchy s osuškou kolem (ne, ve sprše jsme nezůstali celou noc) a před sundáním osušky si nejprve šikovně oblékne spodní prádlo.

To se pak musím smát. A vlastně i sama sebe. Když vejdu do koupelny, můj kartáček je připravený, se správným množstvím zubní pasty a uzávěr je poprvé po věkech na tubě.

Připraven jít na snídani formou bufetu a tentokrát žádná otevřená ústa a gestikulující ruka, ale: "Já hladový."

– Přemístěno na památku Franse Amsterdam (Frans Goedhart ) † duben 2018 –