Týden v Bangkoku (část 2)
(Foto: Thailandblog)
Naštěstí je Charlyho život plný příjemných překvapení (bohužel někdy i těch méně příjemných). Již několik let žije se svou thajskou manželkou Teoy v letovisku nedaleko Udonthani. Charly se ve svých příbězích snaží hlavně zvýšit povědomí o Udonovi, ale v Thajsku probírá i mnoho dalších věcí.
Týden v Bangkoku – část 2
Po včerejším přeletu z Udonu do Bangkoku máme dnes na programu cestu na thajské ministerstvo zahraničních věcí, konkrétněji odbor konzulárních záležitostí. Adresa: 123 Chaeng Watthana Road.
Teď byste si řekli, to je hračka, žádný problém. Bohužel to není tak jednoduché. Za prvé, tato ulice není přímo v centru Bangkoku, ale trochu mimo něj. Počítejte s tím, že kromě dopravních zácp pojedete taxíkem asi na 45 minut. Kromě toho je Chaeng Watthana Road velmi dlouhá ulice s velkým provozem, 2 pruhy ven a 2 pruhy zpět. Prostě neuvěřitelné, tak zaneprázdněné, uprostřed dne. Hned si také vzpomenu, proč Bangkok nepatří mezi moje oblíbená města.
Náš taxikář nás vysadí na thajském ministerstvu zahraničních věcí asi po 45 minutách jízdy a za zaplacení 200 bahtů plus spropitné. Vcházíme do obrovské budovy, nyní stále veselé a veselé. Měli bychom být ve třetím patře. Hledáme eskalátor nebo výtah, který nás vyveze o patro výš. Skoro jsem prošel celé patro, ale nikde nebyla možnost jít nahoru. Našel jsem eskalátor, ale zdá se, že je mimo provoz.
Výtahová část je opravdu velmi dobře skrytá. Po oslovení kolemjdoucího vojáka se mu podaří nás odvézt k výtahům. Když jsme přišli do třetího patra, nikdo nám nemůže říct, kde bude ministerstvo konzulárních záležitostí. To je thajština. Všichni jsou velmi nápomocní a nasměrují nás do nějaké kanceláře v tomto patře. Nikdo neříká, že neví. Představte si ztrátu tváře, která by byla. Něco nevědět.
Takže opět posláno od sloupu k poště sem. Nakonec jsme nasměrováni zpět do druhého patra, což je úroveň, do které vstupujete do budovy. Ve druhém patře se nachází imigrační úřad. Takže tady to je, i když to zjevně není ministerstvo konzulárních záležitostí. Ukazuje se, že tomu tak je. Ne příliš milý zaměstnanec to nahlas vysvětluje Teoyovi. Ale Teoy stále trvá na tom, aby jí alespoň vysvětlil, kde potřebuje být. Chvíli to trvá, ale po mnoha otázkách a vysvětlováních padne groš s militantní zaměstnankyní a ona teď konečně konečně chápe, co hledáme. Musíme mít budovu asi kilometr zpět na Chaeng Watthana Road.
Mám teď pocit, že jsem uběhl půlmaraton a začíná mi z toho být zle. Rozhodnu se sednout si ven a nadechnout se a Teoy jede motorkářským taxíkem k uvedené budově. Po více než půl hodině je Teoy zpět. Určená budova, budova A, se ve skutečnosti ukazuje jako správná budova s oddělením konzulárních záležitostí ve třetím patře. Teoy předal papír, který je třeba legalizovat. Bohužel to nelze provést ve stejný den. Legalizovaný papír bude hotový do dvou dnů.
Co obsahuje příslušný dokument? Jednoduché, prohlášení, že Teoy není ženatý. Tento dokument vydal provinční dům v Udonu za přítomnosti dvou svědků. Tento dokument pak musí být legalizován thajským ministerstvem konzulárních záležitostí a tento legalizovaný dokument budeme potřebovat, až zítra navštívíme nizozemské velvyslanectví. Tak to se zítra trochu zapotím, protože mám s sebou kopii toho formuláře, ale ještě nelegalizovanou. Náklady na legalizaci tohoto jednoho dokumentu: 600 bahtů.
Jeďte taxíkem zpět do hotelu. Najít taxi v Bangkoku obecně není vůbec problém – kromě období, kdy prší a ve špičce –, ale na ministerstvu zahraničních věcí na vás čeká neuvěřitelně dlouhá fronta taxíků. Odhaduji tak 200. A všechny jsou pěkně seřazené. Nemáte na výběr, musíte jet prvním taxíkem v řadě. Zpáteční cesta je také bezproblémová, opět za jízdné 200 bahtů plus spropitné.
Po návratu do hotelu bychom rádi poobědvali v restauraci ve čtvrtém patře. Bohužel to není možné. Zdá se, že restaurace je plně pronajatá společností. A Arthur otevírá až v 18.00 hodin. Nevidím smysl jíst někde mimo hotel. Dnes jsem toho nachodil dost. Využili jsme tedy pokojovou službu a jedli na pokoji.
Pak jde Teoy do posilovny a baví se tam. Jdu na pár hodin spát, abych se vzpamatoval z toho množství běžeckého vybavení a množství nabytého stresu. Pak příjemná sprcha a pak hledání pohodlí v restauraci Arthur, se skvělou lahví vína a výbornou večeří. Můžu si tam odpočinout a zase si užít. O 6.000 XNUMX bahtů chudší, ale plně spokojeni, vytahujeme pro tento den zástrčku a odevzdáváme se říši snů.
Další den v 09.00:09.00 máme domluvenou schůzku s konzulárním oddělením holandské ambasády. Pro pozdní spící, jako jsem já, je schůzka v 200 hodin sebetrýzněním. Ale tentokrát se mi daří vstávat včas. Těch 300-XNUMX metrů stejně jedeme taxíkem, abychom ušetřili síly na zbytek dne.
Mám s sebou spoustu dokumentů, všechny už byly přeloženy do Udonu. Na ambasádě budeme v 8.40:XNUMX.
Jen pro čtenáře, kteří tam ještě nebyli, náčrt průběhu událostí. Před vchodem je strážný s druhým strážným za ním v budce. Předáte pas a dopis potvrzující schůzku. V případě schválení obdržíte odznak „návštěvníka“ a můžete pokračovat na volné prostranství, kde na další postup budete muset počkat na betonové lavičce.
V samotné budově je jakási recepce s thajským zaměstnancem, který má regulovat tok návštěvníků. V recepci jsou povoleny maximálně tři návštěvy současně. Z recepce budete odvedeni thajským zaměstnancem do místnosti, kde jsou čtyři vstupní pulty v podobě plně uzavřených kabin. Jakmile je někdo nasměrován k přepážkám příjmu, thajský zaměstnanec zavolá na recepci někoho z vnějšího světa. V čekárně před vstupními pulty jsou také maximálně tři osoby současně.
Osoby ve vstupních kabinách jsou thajští zaměstnanci, kteří mluví slušně anglicky. Zde poskytnete požadované dokumenty. Co je požadováno, závisí na tom, co potřebujete od velvyslanectví. Pokud jsou všechny dokumenty v pořádku, zastupitelský úřad vystaví požadované formuláře, často ihned, někdy až odpoledne téhož dne. To záleží na vytíženosti ambasády.
O tom tlaku dále. V den, kdy jsme tam, odjíždíme kolem 10.00:08.30 a v čekárně už nikdo není. Běžně je konzulární oddělení otevřeno od 11.00:08.30 do 11.00:XNUMX. Nerozumím tomu, proč se musíte objednávat tak dlouho dopředu. Dostatek místa v programu, jak vidíte. Otevírací doba od XNUMX:XNUMX do XNUMX:XNUMX je navíc velmi krátká. Mohl by být snadno a v případě potřeby mnohem prostornější. Toto je moje jednodenní zkušenost, jiné dny to může být mnohem rušnější.
Zpět k našemu stavu věcí na ambasádě. Poměrně brzy jsme na řadě a po mezipřistání v "recepci" můžeme vstoupit do kabiny 2 předat všechny dokumenty ke kontrole. Milá pracovnice obdrží naše papíry a všechny je projde s vážným pohledem. Po chvíli stále čekáme u její přepážky, přichází s papírem, který není správně vyplněný.
Bohužel jsem přehlédl Teoyovo příjmení s "h". Teď byste řekli, napište nad to správné jméno a podepište se. Ale ne, to je příliš zjednodušené. Celý dokument je nutné vyplnit znovu. Zpátky do čekárny před přepážkami a Teoy znovu vyplní formulář. Pak zpět k pultu 2. Neexistence legalizovaného prohlášení o svobodném od Teoye není vykouzlena jako kořist. Zřejmě to není problém. Zaměstnanec může předpokládat, že dokument byl dostatečně legalizován razítkem provinčního domu v Udonu.
Poté obdržíme formulář v holandštině a angličtině, ve kterém se uvádí, že nizozemská ambasáda nemá námitky proti sňatku mezi Teoy a mnou. Nicméně po zaplacení poplatku 3.020 XNUMX bahtů. Samozřejmě, že ano.
Námi předložené dokumenty ke schválení zamýšleného sňatku (viz také webová stránka Netherlandsworldwide, kde je také vše přehledně a úplně uvedeno):
- Vyplněný formulář žádosti o sňatek;
- Mezinárodní výpis z obce v Nizozemsku s uvedením rodinného stavu (ne starší 1 roku). Mezinárodní výpis obsahuje všechny vaše osobní údaje, jako je jméno, adresa bydliště a rodinný stav;
- Osobní písemné prohlášení, ve kterém uvedete, že v době po datu vydání mezinárodního výpisu již nejste manželé;
- Svědek a formulář příjmu. Thajské právo vyžaduje dva nethajské svědky. Tito svědci nemusí být na svatbě přítomni. Přinesl jsem si kopii pasu od dvou svědků a z příjmu roční výpisy za rok 2019. Nevím, jestli je to opravdu nutné, ale pro jistotu jsem si to vzal s sebou.
- platný holandský pas;
- Přeložené a legalizované svobodné prohlášení budoucího partnera;
- Kopie pasu nebo občanského průkazu partnera;
- Oficiální dokument s adresou partnera.
Neočekávané na nizozemské ambasádě. Nesprávně vyplněný formulář lze snadno shromáždit a můžete jej na místě nahradit správně vyplněným formulářem a prohlášení o svobodném stavu, které nebylo legalizováno ministerstvem konzulárních záležitostí, není překážkou. Žádné problémy a flexibilní přístup a to vše zhruba za dvě hodiny.
Jsem zvědavý, co se zítra bude dít na ministerstvu konzulárních záležitostí.
No, Charly, to je něco, na co si nikdy nezvyknu, že se Thajec tak bojí, že ztratí tvář a pak tě prostě pošle někam, podle mého názoru utrpí ještě větší ztrátu tváře, když ti (úmyslně) dá špatné informace. dát.
Pak si pomyslím, jak jsou hloupí, že mě dezinformují místo toho, aby řekli promiň, pane, ale já nevím.
A ani já si na tento způsob uvažování Thajců nechci zvykat.
V Thajsku žiju skoro 20 let. Ptal jsem se na cestu nesčetněkrát a nikdy jsem nebyl odeslán špatným směrem. Nikdy. Vždy dobrá pomoc. Pokud to nevěděli, zavolali člena rodiny nebo kamaráda. Často mi pak kreslili cestu, po které jsem měl jít.
Takto to uděláte:
Dobré ráno, teplo. Jejda, ten pad thai voní dobře. Omlouvám se, že Vás obtěžuji. Jsme trochu ztracení, velmi otravní. Můžete nám pomoci? Hledáme Wat Khuay Yai. Ty taky nevíš? Děkuji, že jste zavolal svému bratrovi………….
Podívejte se na školu vlevo, po 3 km vpravo a pak dalších 5 km.
Děkuji.
Měl jsem známého, který štěkal přes otevřené okno auta 'Wat Khauy Yai!' A pak každý ukazuje jiným směrem. Taky bych to udělal.
A někdy říkali: ‚Je to tady blízko, ale je těžké to najít. Přivedu tě, následuj mě."
Milý Tino, velmi si vážím tvé ústní a písemné znalosti thajského jazyka. To mi bohužel nebylo dopřáno, i když to může mít někdy své výhody, že nerozumím všemu, co se v thajštině řekne. Thajsko jsem projížděl (pronajatým) autem mnoho let z východu na západ az jihu na sever. V minulosti samozřejmě neexistovala navigace přes Garmin, TomTom nebo Google mapy a musel jsem se spolehnout na mapy. Tak dobrodružné, ale někdy jsem se nedostal ven. Nyní mě obvykle doprovázel můj thajský partner, s dalšími členy mých thajských tchánů nebo bez nich. Když jsem nemohl najít cestu k bodu zájmu na mapě, zdálo se jednoduché zeptat se svého partnera na cestu. Obvykle do toho nebyl nadšený a už vůbec ne na severu Thajska, kde se mluví mnoha dialekty a komunikace byla někdy extrémně obtížná. Moje zkušenost je proto taková, že mluvit plynule thajským jazykem nezaručuje, že budete nasměrováni správným směrem, a já jsem pravidelně uvržen do vyjetých kolejí. V Laosu jsem zažil „vtipnou“ příhodu. Z Thajska do Champasaku jsme jeli autem, kde jsme měli rezervovaný pokoj v hotelu Champasak Palace. Když jsme se blížili k městu, došli jsme k T-křižovatce a nevěděli jsme, jestli odbočit doleva nebo doprava. Teď bylo na křižovatce asi 10 policistů, skoro všichni mladí lidé kolem dvaceti let, tak jsem se anglicky zeptal na cestu do hotelu Palace. Nemluvili skoro vůbec anglicky, ale dokázali nám objasnit, že musíme jet po silnici vpravo. Šli jsme po ní 15 km, také krásná trasa, ale žádný Palace hotel nebyl vidět a tak jsme se rozhodli vrátit. Konečně jsme se vrátili na T-křižovatku a po asi kilometru rovně jsme po pravé straně silnice spatřili impozantní hotel Palace. Takže jsme byli posláni úplně špatným směrem. Recepční pro to měl vysvětlení. Neměli jsme vyslovit Palace anglicky, ale francouzsky, takže Palais. Mohli bychom se tomu smát. Ti policisté v Laosu nás nechtěli ‚zklamat‘ a jen ukázali na jednu stranu. V tomto ohledu na rozdíl od vašich zkušeností, takže pro mě vlastně to samé jako v Thajsku. Samozřejmě mi byla také mnohokrát ukázána správná cesta.
Žiji v Thajsku více než 10 let a mám pocit, že Mr. Jeho příběhy opravdu vůbec nepoznávám, i když je baví číst. Opět napsané, čte se dobře, ale pár věcí bych bral s nadsázkou nebo velkou solí.
Nesouhlasím s vašimi komentáři. „Pane“ znám osobně a mohu vás ujistit, že se zde v žádném případě nejedná o přehánění! Napsal jsi někdy sám čtivý příběh?
Ahoj Robe. „Nezvyknout si na thajštinu“ jsou otevřené dveře. Pokud zůstanete v Thajsku, řekl bych, že se co nejvíce přizpůsobte, pokud se vám Thajsko líbí. S potřebnou zkušeností trochu se přizpůsobit a přijmout jsem zažil svět rozdílů.Zkuste to vidět jinak, podle mě průměrní Thajci nejsou hloupí. Možná kulturní rozdíl.
Hmm rozpoznatelný problém.
Tipy pro ty, kteří tam někdy potřebují být znovu.
1. Předpokládejme 4 dny.
2. Rezervujte si hotel poblíž. Existuje spousta z IT náměstí Laksi (rohová vivaphdi Rangist Road (rychlostní cesta).
Vždy zůstáváme v hotelu NARRA, když tam potřebujeme být.
3. Přežít den, kdy musíme čekat. IT náměstí. Kromě elektroniky a oblečení především v suterénu stánky s občerstvením.
Na severní straně budovy je také Foodland.
4. Můžete také snadno jet autobusem, taxíkem atd. na rangsit a do Future parku.
5. Trochu zpět směrem k Don Mueang máte velmi podobný čtverec IT.
Na rozdíl od velkého C.
Sám jsem žil v Srigun 2 roky přímo naproti vlakovému nádraží Thung song hong (západní strana).
Kolem náměstí IT je mnohem více, zejména směrem na východ k univerzitě Rajabhat.
Někde naproti je jedna z nejlepších rybích restaurací v této oblasti
Na Cheng Wattana Road je obchodní dům Central a jak to má být se spoustou restaurací a kaváren, posezení a další zábavy. Čas si snadno utratíte, pokud budete muset čekat a nemusíte do dalekého Futurepark/Zeers, který je vzdálený 20 km.
Pro překladatelské práce a legalizace se můžete také obrátit na různé překladatelské agentury v této oblasti, poslat poštou (nejlépe Kerry, protože pak to bude den poté) a oni to za vás zařídí a v případě potřeby si to můžete vyzvednout v kanceláři tam a ušetříte si hledání správného oddělení a budovy, doporučeno, pokud máte rádi pohodlí a pokutu pro vedlejší záležitosti, jako je pisatel.
.
"Mohu mít tu čest být prvním, kdo vám poblahopřál k budoucímu manželství."
.
Nim & Pieter Smit Udon Thani
@Petr
Děkuji Petře. Doufám, že se s Nim brzy zase uvidíme v Udonu.
Také z naší strany gratulujeme k zamýšlenému manželství! Arisa a Henk Bakkerovi!
@Přadeno
Děkuji moc za gratulace. Doufám, že se brzy znovu setkáme.
Také z naší strany gratulujeme k zamýšlenému manželství!
Skryto mezi řádky, ale viděl jsem to! Gratuluji vám oběma k navrhovanému sňatku. Všechny tyto obavy jsou jen součástí; známky jsou nutné zlo.
@Eric
Děkujeme za vaše blahopřání.
Pěkně napsané, jako vždy. Možná tip pro příště: diagonálně naproti nizozemské ambasádě je malý pult, který rád udělá všechny překlady a dokáže se postarat i o průchod na thajské ministerstvo. Za malý poplatek, samozřejmě. Pokud chcete ještě tentýž den službu, ale je to dražší. Když to porovnám s mučením 2x jízd taxíkem a taxíkem za 500 koupelen, stůl je jednodušší a levnější….
@Jaspis
Máš naprostou pravdu. Kdybych to věděl předem, rád bych zprostředkování takového úřadu využil. Naštěstí se člověk učí praxí. Ale předpokládám, že to u tohoto manželství zůstane a že příště nebude potřeba. Nedovedu si představit situace, kdy je zase potřeba tak složitý proces. Maximálně si obnovit pas, ale to stejně nebude tak těžké.
Milý Charly, tvůj příběh o návštěvě na ministerstvu konzulárních záležitostí ve mně vyvolal řadu vzpomínek. Před lety musel mimo jiné i můj partner požádat o a legalizovat osvědčení o „nemanželství“. Ale to prohlášení muselo být nejprve poskytnuto na radnici (amphur). Předtím šli otec a matka jako svědci, oba negramotní, do amfúry v Chiang Rai. Bydlel ve vesnici asi 20 km daleko a museli jsme být nejprve vyzvednuti naším autem z půjčovny. V amfúru bylo neuvěřitelně rušno, hlavně příslušníky horských kmenů. Poté, co jsme zjistili, s kým musíme být, začalo dlouhé čekání. V té době bylo prohlášení ještě psané ručně. Šel někam na oběd a vrátil se odpoledne. Pak jel do Bangkoku s prohlášením a dalšími papíry a další den taxíkem na Chaeng Whattana Road. Kolosální kancelářské prostory a po mnoha dotazech a hledání našli příslušné oddělení. Ukázalo se, že prohlášení mělo být nejprve přeloženo. Naivní a/nebo ode mě hloupé, ale předpokládal jsem, že překlad proběhne na katedře. Thajsko blog jako zdroj informací tehdy neexistoval. V okolí bylo spousta překladatelských agentur, ale ten den jsme to nestihli, takže jsme se museli vrátit další den. Znal cestu a odevzdal vše. Znovu čekali a pak byli povoláni k uniformovanému úředníkovi s mnoha hodnostmi. Tento muž vypadal velmi přísně a úhlednou angličtinou mi řekl, že v překladu jsou nějaké chyby. Znovu se cítil jako školák, ale naštěstí byl ochoten napravit křivdy. A to i bez toho, že by žádal poplatek. Po absolvování této etapy a čekání na víkend, kdy v pondělí pojedeme taxíkem, v té době neexistovaly žádné BTS a MRT, aby se jelo na nizozemskou ambasádu, kde bylo nutné předložit legalizované dokumenty ke schválení. Domlouvání termínu nebylo v tu chvíli nutné a po nahlášení u vrátného nám bylo umožněno pokračovat na recepci, kde záležitosti vyřizovali i zaměstnanci thajské ambasády. Nejprve jsme však museli vyplnit formulář vyhotovený v angličtině. Je vlastně překvapivé, že pracovním jazykem na nizozemské ambasádě je ve skutečnosti angličtina. Omezená otevírací doba musí mít svůj důvod, stejně jako je tomu například u thajské ambasády v Nizozemsku. Odpoledne budou využity na jiné věci. Sečteno a podtrženo, je to docela cvičení k získání požadovaného dokumentu a dokážu si plně představit váš stres. Někdy jsem měl blízko k zoufalství, abych tak řekl, ale ano, nakonec to děláte z lásky. Mimochodem chybí mi ve výčtu dokumentů s ohledem na zamýšlený sňatek rodný list vašeho partnera. Není to nutné? Ještě mi zbývá jeden dotaz, kdy je plánované datum vašeho velkého dne?
@Leo Th.
Děkujeme za vaše blahopřání.
Ne, děkuji, Charly, přeji vám oběma mnoho šťastných let manželství! Četl jsem na stránkách Nizozemska po celém světě, že zahraniční instituce, která uzavírá sňatek, ve vašem případě v Thajsku, určuje, které dokumenty jsou vyžadovány. Na stránce je uvedeno: „Například výpis z vašeho rodného listu a prohlášení o rodinném stavu“. Nejen od Teoye, ale i od vás, což jste kromě rodných listů uvedl již ve svém výčtu. Pokud si přejete nechat své manželství zaregistrovat a legalizovat v Nizozemsku, což není povinné, musí být oddací list přeložen včas a po legalizaci přeloženého osvědčení thajským ministerstvem zahraničních věcí (alespoň tak to je je uvedeno na stránkách Nizozemska po celém světě), budete muset znovu zajít na nizozemskou ambasádu. Ale to už jste asi věděli.
@Jaspis
Máš naprostou pravdu. Kdybych to věděl předem, rád bych zprostředkování takového úřadu využil. Naštěstí se člověk učí praxí. Ale předpokládám, že to u tohoto manželství zůstane a že příště nebude potřeba. Nedovedu si představit situace, kdy je zase potřeba tak složitý proces. Maximálně si obnovit pas, ale to stejně nebude tak těžké.
Teoy a Charly, gratuluji k zamýšlenému manželství!