Tajemný thajský úsměv

Slavný „thajský úsměv“ (Yim) je jednou z mnoha záhad Thailand. I když úsměv vždy zažíváme jako výraz vstřícnosti, pro Thajce má úsměv jiný význam a funkci.

Pro Thajce je úsměv důležitým neverbálním způsobem komunikace. Existuje více než 10 různých forem úsměvu, které mají také svůj vlastní význam. Thajci používají úsměv jako druh sebeochrany. Úsměv by měl problémům předcházet a řešit je. Thajci také věří, že vypadáte mnohem krásnější, když se usmíváte.

Země bez pravidel

Thajsko je zvláštní země, často proto, že Thajci mají nepsané zákony, kterým nerozumíme. Pravidla k vytvoření řádu z chaosu. Tam, kde je Nizozemsko přeorganizováno a je tam tolik pravidel, že si je nikdo nepamatuje, platí opak v Thajsku. Existuje málo pravidel. A Thajci si to vykládají, jak se jim to hodí. Pro faranga neexistuje způsob, jak to pochopit, a to často vede k pocitu nepochopení, mrzutosti až zoufalství.

Někdo mrtvý? Usmívej se

Jedním z těch nepsaných zákonů je používání úsměvu. Hořící dům? Dopravní nehoda se smrtí? Po pár minutách uvidíte Thajce s úsměvem. Ne proto, že by si mysleli, že je to legrační, co se stalo, ale protože životní tragédie mohou být tak nepředvídatelné a dramatické, že vás udrží v chodu jen smích.

Lhostejnost jako sebeobrana

Farangovi jsou Thajci lhostejní, protože se vždy usmívají, i když jsou vážné problémy. Vztekáme se jen víc, když se někdo směje našim problémům. I když je lhostejnost také neodmyslitelně spjata s thajskou kulturou, jde zároveň o určitý druh sebeobrany. Copak si nevzpomínáš? Smích pomáhá.

Ztráta tváře, hrdosti a sebeúcty

Jak již bylo zmíněno, z thajské kultury existuje řada mravů, pravidel, která Thajci považují za velmi důležitá. Nejdůležitější je „ztratit tvář“. Většina Thajců je chudá. Jediná „hodnota“, kterou mají, je „sebeúcta“. Když to ztratíte, v očích Thajců vám opravdu nic nezbude. Hrdost a sebevědomí by si měly získat Thajce respekt a sebevědomí. Protože si každý Thajec myslí, že je to velmi důležité, dělají vše pro to, aby sebe i ostatní neztratili.

Pravidla chování, která zabrání ztrátě tváře

Ztráta tváře je to nejhorší, co může Thajce potkat. Tomu je třeba se vždy vyhnout. Celá thajská společnost je na to nastavena. jak to dělají? Mimo jiné od:

• Nikdy neztrácejte nervy a nezlobte se na veřejnosti.
• Vyhýbejte se konfliktům.
• Žádné zvyšování hlasu nebo křik.
• Nekritizovat ostatní a být tolerantní.
• Neukazujte přehnané emoce.
• Nezatěžujte ostatní svými problémy.

Tato pravidla jsou pro Thajce velmi důležitá, protože si myslí, že je to jediný způsob, jak spolu bez problémů vytvořit společnost.

Úsměv jako maska

Úsměv je praktickou odpovědí na každou situaci, kdy si Thajec neví rady. Thajci jej používají pro:

• Radost
• Ostuda
• Úzkost
• Spanning
• Nejistota
• Se omluvit
• Abych uklidnil ostatní

Slavný thajský úsměv má mnoho odrůd, z nichž každá má svůj vlastní význam. Pro nás outsidery vypadají všichni stejně, ale Thajci velmi dobře chápou, co ten specifický úsměv znamená. Řada forem, které Thajci používají:

• YIM tak tai: Zdvořilý úsměv, používaný například při setkání s farangem.
• feun YIM: Nucený úsměv. Směju se, ale fakt se mi nechce.
• YIM cheuat cheuan: Úsměv někoho, kdo právě porazil svého rivala.
• YIM tang nam dtah: Opravdu šťastný úsměv.
• YIM tak tan: Úsměv „promiň, ale mýlíš se“.
• YIM sao: Úsměv, který by měl maskovat smutek nebo smutek.
• YIM mee lay-nai: Ten zlý úsměv.
• YIM cheun chom: Obdivný úsměv.
• YIM yor: Arogantní úsměv.
• YIM yair yair: Úsměv, kterým se omluvíš a dostaneš se z nepříjemné nebo trapné situace.
• YIM hairng: Nervózní, omluvný úsměv.
• YIM soo: Úsměv „už to nemůže být horší, tak se začnu smát“.

Nedorozumění ohledně thajštiny

Zdvořilost a smích si turisté často vykládají jako plachý a poddajný. Nic není méně pravdivé. Jděte si promluvit s expatem, který žije v Thajsku několik let. Jak bylo mnohokrát řečeno a napsáno, pamatujte si o Thajsku jednu věc: nic není takové, jak se zdá.

Thajská kultura: slova mají menší význam

Thajská kultura není kulturou řeči a slov jako na Západě, odkud pocházejí slavní filozofové. Na Západě je vše snadno pochopitelné, pravidla jsou jasná. Ke komunikaci používáme jazyk: „ano“ je ano a „ne“ je ne. Věřím ti nebo nevěřím. Potřebujeme tato slova, abychom pochopili, co někdo jiný myslí. Chceme jasnost.

"Ano" může znamenat "ne".

Na druhou stranu Thajsko ne. Thajec umí říct „ano“ a usmát se. Ten úsměv znamená víc než slovo. Úsměv může znamenat „ne“ nebo „možná“. Thajec tedy může snadno říci „ano“ a znamenat „ne“.
To také dělá z thajštiny minové pole pro outsidery. Propojení thajského jazyka s řečí těla je tak velké, že je pro nás často nesrozumitelné.

Úsměv nevypovídá nic o náladě

Takže úsměv a zdvořilost neříkají nic o tom, co Thajec cítí nebo co si myslí. Je to pouze vyjádření něčeho, co podléhá změnám. Když se totiž usmíváte, ať už ve smutku nebo radosti, je pro nás těžké pochopit vaše skutečné pocity.
Thajci tedy mohou žít v náladě, která skrývá realitu a kterou si sami zvolí. Můžeme se smát, jen když jsme šťastní, Thajec se může smát, když je intenzivně smutný.

Úsměv je skvělý nástroj, jak skrýt nedokonalosti a nedostatky. Někdo tomu říká lhostejnost nebo tolerance. Ve skutečnosti je úsměv pokusem o přežití v drsném světě chudoby a nejisté existence. Úsměv poskytuje určitou formu nezávislosti. Je to jakýsi štít, který vás může ochránit a pomoci vám v těžkých chvílích.

Thajsko je tolerantní země

Výše uvedené také vysvětluje obrovskou toleranci vůči ostatním (např. homosexuálům a transsexuálům) v Thajském království. Nezasahujete do ostatních a nekritizujete druhé. Tolerance také znamená nestarat se o problémy jiných lidí. Kromě toho má tolerance také zabránit ztrátě tváře. Tím, že nebudete kritizovat ostatní, si také zachováte vlastní sebeúctu.
Ironie a sarkasmus jsou proto v Thajsku zcela neznámými pojmy. Přece nekonfrontujete někoho jiného se slovy. Mluvíte pouze o tématech, která jsou pro druhého relevantní a užitečná, aniž byste je hodnotili nebo byli kritičtí.

Tolerance má i své nevýhody

I když si myslíme, že tolerance v Thajsku je úžasná, má i stinnou stránku. Ve škole například žák nikdy nepropadne. Učitel musí dát dobrou známku. Selhání dítěte by totiž znamenalo selhání celé rodiny.

Tolerance v praxi znamená nekritický postoj k sobě navzájem. Ne vždy to kvalitě práce prospívá. Mladší generace se již poněkud mění, Thajsko se pomalu stává konkurenceschopnější společností. Ale vůdci zítřka také zůstávají pevně spojeni s kulturou rodičů, kteří ctí tradice.
Zdvořilost a nezasahování do ostatních zůstávají nejdůležitějšími pravidly chování v Thajsku. Neodporujte a neubližujte druhému. Poslouchejte dál zdvořile, i když je to smrtelná nuda.

Pravidla pro farang

Pokud stále považujete za nutné odporovat nebo opravovat Thajce, udělejte to taktně a podle thajských pravidel. Mluví tiše a kontrolovaně, aniž by zvyšoval hlas. A hlavně úsměv! Dáváte tím druhému najevo respekt a dáváte mu šanci se s úsměvem bránit a dostat se z nesnáze.
Křičet na Thajce na veřejnosti je vážná urážka, může vést ke ztrátě tváře a rozhodně nepovede k řešení. Pokud žijete v Thajsku popř dovolenou budete to muset také vyřešit thajským způsobem, jakkoli je to pro nás nelogické.

Nepřemýšlej, jen se směj!

– Znovu odeslat zprávu –