You-Me-We-Us: "Tkáme duhu"

Vesnice Mae Sam Laep se nachází v okrese Sop Moei v provincii Mae Hong Son. Komunitu tvoří domorodé skupiny, jako jsou Tai Yai, Karen a někteří muslimové. Vesnice se nachází na hranici Thajska s Myanmarem, státem Kayin / Karen, odkud ozbrojené konflikty mezi Karen a myanmarskou armádou vedly k útěku lidí.

Vzhledem k tomu, že Thajsko tyto domorodé obyvatele jako občany neuznává, nemají nárok na právní ochranu. Byla porušována lidská práva, jako např. právo na půdu, právo žít v lesích a přístup k zařízením. Ještě horší je, že vesnice byla prohlášena za národní park, což nutilo obyvatele stavět své domy v oblastech ohrožených záplavami, sesuvy půdy a lesními požáry.

Někteří lidé nemají vůbec žádnou státní příslušnost, což omezuje jejich schopnost cestovat, hledat si práci nebo školení a stát se podnikatelem. Výsledek: obyvatelé Baan Mae Sam Laep jsou bez peněz. Ženy a LGBTIQ mládež zažívají genderově podmíněné násilí. A Covid-19 to jen zhoršil.

Ale teď mohou dámy tkát

Paní Chermapo (28): „Jsem hrdá. Sama tomu nemůžu uvěřit, že dokážu utkat tyto krásné duhové výrobky Karen. Tkaní mi dělá radost. Pokaždé, když tkám, přijdou za mnou moje děti. Je to příležitost je učit a mluvit s nimi. Navíc teď, když jsem velmi aktivní v tkaní a stala jsem se jedinou živitelkou v rodině, může můj manžel, který je rovněž bez státní příslušnosti a nezaměstnaný, pomáhat s domácími pracemi. Můžu tak strávit více času tkaním.“

Paní Aeveena (27): „Jsem bez státní příslušnosti a nemohla jsem najít práci. Den co den jsem seděla doma a starala se o své dítě. Mým hlavním zájmem bylo, jak získat peníze na jídlo a koupit něco chutného pro své dítě. Ale poté, co jsem absolvoval školení a stal se součástí „Domorodá mládež pro udržitelný rozvoj“ a „Projektu Karen Rainbow Textile Social Enterprise Project“, získal jsem dovednosti a znalosti, naději a odvahu a příjem.

Můžu svému dítěti koupit nějaké pamlsky a další věci, které chci. Mám pro sebe první pár pěkných bot. Začínám se cítit smysluplný a hodnotný. Můj manžel pomáhá s domácími pracemi, zatímco já tkám. A co víc, aktivně mě podporuje, abych se učil ještě víc a plně se zapojil do projektu.“

Nakonec paní Portu (39): „Nikdy jsem nemohla studovat, protože jsem od dětství musela utíkat před válkou. Ani teď, když jsem starší, ta válka neskončila. Mnoho lidí ve vesnici žije ve strachu kvůli válce, ale také zničila naše tkalcovské znalosti a kulturu. To už nemá ani moje matka.

Ale od té doby, co jsem se zapojila do Domorodé mládeže pro udržitelný rozvoj a do projektu Karen Rainbow Textile Social Enterprise Project, kde si ženy z vesnice navzájem pomáhají učit se technice tkaní, mohu tkát a mít příjem na podporu své rodiny. Mám peníze na nákup školní obuvi pro své dítě. A co je důležitější, mám peníze a práci. To pomáhá, když se můj manžel a já musíme rozhodovat společně.“

Cíle

Projekt si klade za cíl řešit chudobu způsobem založeným na spolupráci a šetrným k životnímu prostředí se zaměřením na posílení postavení domorodých žen bez státní příslušnosti a LGBTIQ mládeže tak, aby:

1. Získávají porozumění a znalosti o lidských právech, rovnosti pohlaví a rovnosti pohlaví,
2. Mohou vést projekt Karen duhových tkaných textilií a mít k tomu dovednosti a znalosti a také jej vlastnit, a
3. Že mohou rozvíjet znalosti a řemeslo k tkaní karenských duhových textilií jako pokračování staré, domorodé karenské kultury.

Pokud se toto vše podaří, podnikání s duhovým tkaným textilem Karen nejen zvýší postavení a příjem žen, ale také vyřeší chudobu a genderovou nerovnost domorodých žen bez státní příslušnosti a LGBTIQ mládeže.

Zdroj: https://you-me-we-us.com/story-view  Překlad a úprava Erik Kuijpers. Text byl zkrácen. 

Autoři a na tkalcovském stavu: Aeveena & Portu & Chermapo

organizace Domorodá mládež pro udržitelný rozvoj (OY4SD). Také jménem 'The Karen Rainbow Textile Social Enterprise', podniku, který se snaží společně a odpovědně řešit chudobu LGBTIQ mládeže a domorodých žen bez státní příslušnosti.

Fotky jejich prací najdete zde: https://you-me-we-us.com/story/the-karen-rainbow-textiles

Pozorný čtenář si všiml, že číslo 26 bylo přeskočeno. Jde o integraci thajského jazyka v oblasti, kde se mluví khmerskými dialekty. Text je velmi dlouhý, proto vás u tohoto článku odkazuji na tento odkaz: https://you-me-we-us.com/story/the-memories-of-my-khmer-roots