Cestovní ruch: od „péče“ ke „sdílení“ (rozhovor 3)

Nana Plaza (TK Kurikawa / Shutterstock.com)

Int: Ahoj Kuhn Pipat. Pozval jsem vás sem do baru Landmark's Rendezvous na Sukhumvit Road, protože je o něco jednodušší mluvit než po telefonu. A možná budete mít poté nějaký čas, abyste se podívali do Soi Nana, hned za rohem, abyste ochutnali rušný noční život Bangkoku.

Pipat:   Ministrovi skutečně nemůže uškodit, když se inkognito seznámí se sektorem, nad nímž vládne. Vždy ty formální schůzky, černě zabarvená auta a naleštěné účtenky nejsou všechno. A buďme upřímní: Thajci obvykle mluví o Soi Nana negativně, ale sami tam nikdy nebyli. To se mi taky počítá. Předem za to děkuji.

Int:      Neříkej to. Jako expat jsem za pár let zvládl thajská slova „starat se“.

Pipat:   Je od vás hezké, že jste to zmínil. S podporou mé rodiny jsme na ministerstvu vymysleli novou kampaň, aby to bylo pro cizince v této zemi, expaty a turisty zábavnější. Nejprve jsme se divili, co je pro cizince na Thajsku tak úžasného. Kdybyste četli všechny ty blogy, měli byste vlastně dojem, že v této zemi není nic v pořádku. Přesto zde žijí tisíce expatů a každým rokem přijíždí více turistů. Takže něco děláme správně, nemyslíš?

Int:      Chceš říct, že Thajci jsou velmi dobří v 'starat se'?

Pipat:   Trefil jsi hřebíček na hlavičku. Nemůžete popřít, že zaměstnanci zábavních podniků v Sois jako Nana a Cowboy vědí, co cizí muži potřebují. Nehledí na věk, národnost, politické preference (červené, oranžové nebo žluté polo), handicapy a vzhled. Kontrolujeme (každoročně nebo na hraničních přechodech), zda ti cizinci mají dost peněz a nejdůležitější je, že se s námi o své peníze dělí.

Int:      Ano, zdá se, že „sdílení“ je nové módní slovo.

Pipat:   Máte opět pravdu. Z toho plyne plán mé rodiny, pardon mé služby, v nové energetické politice strukturálně nahradit „pečování“ „sdílením“ a přistupovat k tomuto sdílení pozitivně. Vlastně nejde o výměnu, ale o rozšíření. S turisty už toho vlastně hodně sdílíme.

Int:      Tomu moc dobře nerozumím. Můžete uvést příklad toho?

Pipat:   Přirozeně. Příklad je opravdu hned za rohem tady v Sukhumvitu. Thajští muži se již desítky let dělí o své manželky s cizinci. Nemyslíte si, že všechny ty zaměstnankyně v zábavních centrech jsou svobodné, i když to říkají? Mnoho lidí vysadí jejich manžel, přítel nebo koncert v 5 hodin odpoledne a ve 2 hodiny v noci je zase úhledně vyzvedne moped nebo auto. Nepadne ani slovo nesouhlasu, že se dotyčná občas intimně stýkala s cizincem. Peníze se hodně vyplatí. A ty peníze pak končí v thajské ekonomice. Čím si myslíte, že žije plastický chirurg v Yanhee? Ne každý má možnost jet do Koreje na celkovou přeměnu jako moje dcera. Mimochodem, dobrá investice, protože její hřích je nyní 5 milionů bahtů při aktuálním směnném kurzu. Ve stejném cateringovém odvětví se dámy nebojí nalít alkohol do tmavých sklenic nebo jinak zakrýt fakt, že alkoholické nápoje se prodávají ve dnech, kdy je v Thajsku alkohol zakázán. Protože to už není v souladu s obvyklým chováním samotných Thajců (kteří už nejsou tak buddhisté), jsem pro, abychom zákaz alkoholu zrušili. Mohou Thajci sdílet své pivo nebo whisky s cizincem, 365 dní v roce? I ve dnech voleb, protože další výzkumy ukazují, že opilí Thajci volí stejně jako střízliví. Nabízí také nové možnosti, jak mít kandidáty sponzorované Changem nebo Leem. Ne samozřejmě Heinekenem, protože by to znamenalo zahraniční vměšování do thajských voleb.

Int:      Myslím, že cizinci z toho budou mít velkou radost. Zdá se, že alkohol je dnes mezi Thajci i cizinci jednou z prvních životních potřeb.

Pipat:   Vskutku. Po týdenním zasedání vlády v Bangkoku prodají generálové také mnoho lahví Mouton Cadet. Některým kolegům se tato setkání v zemi nelíbí, zvláště na jihu, protože tam není vždy šampaňské.

Int:      Nyní chápu, že může dojít k rozšíření již existujícího sdílení. Máte také příklad zcela nové formy sdílení?

Pipat:   Tak určitě. Po 10 seminářích jsme dospěli k závěru, že cizinci, kromě Thajek, mají velmi rádi thajské jídlo, marihuanu a Khao San Road. Museli jsme s tím něco udělat, řekli nám odborníci. Rozhodli jsme se proto zpřístupnit všechny kurzy thajského vaření pro cizince zdarma. Aby to všechno fungovalo trochu uspořádaně, cizinci, kteří to chtějí využít, se musí zaregistrovat alespoň 90 dní předem prostřednictvím webové stránky prostřednictvím formuláře TFC (Thai Food Class) 90. Poukaz (jakési kuchařské vízum) bude poté zaslán na vám e-mailem, který musí vložit do svého pasu. Pro účast v kurzu stačí vytvořit, podepsat a předat kopii této stránky. Správné provedení zajistí speciální jednotka DSI.

Int:      Bude tato jednotka sledovat i sdílení marihuany?

Pipat:   Ne, to není záměr. Víte, že pracujeme na poskytování marihuany ze zdravotních důvodů. Pravděpodobně také víte, že je velmi snadné – jako cizinec – koupit, pardon, získat lékařské potvrzení na věci, jako je řidičský průkaz a pracovní povolení. Až dosud lékař prohlašoval (za minimální částku asi 100 bahtů a maximální částku 300 bahtů), že jste naprosto zdráv. To se změní. Lékař nyní potvrdí, že jste tak nemocní, dokud zůstanete v Thajsku, že máte nárok na marihuanu ze zdravotních důvodů. Jednodušší už to být nemůže, myslím. Pokud kvůli nabitému cestovnímu programu nemáte čas zajít k lékaři, můžete – stejně jako před desítkami let – požádat kteréhokoli taxikáře, aby vám tento formulář vyrobil a orazítkoval. O poskytnutí jednáme s řetězcem 7Eleven. Mohl by to být umíráček pro obchod s yabou v naší zemi, takže ne všichni jsou s mým plánem spokojeni. Méně podvodníků znamená pro některé kolegy méně práce.

Int:      Teď jsem velmi zvědavý, jaké plány máte na Khao San Road. V nedávné minulosti byly spuštěny nejrůznější plány, ale nebyly přijaty s velkou radostí.

Pipat:   Ano, a to proto, že lidé věci nedomýšlejí, s omluvou za mé předchůdce. Možná neměli skvělé děti jako já.

Int:      Ten komentář nechám na vás.

Pipat:   Khao San Road je součástí kultury mládeže (možná nyní starších mladých lidí), chaosu, naprosté svobody, anarchie, vše je možné a vše je dovoleno. Jakýsi Woodstock, ale v Bangkoku. Minulé vlády to nezvládly dobře. Chtěli regulovat, regulovat a zakazovat všemožné věci: pouliční prodej, drogovou scénu, veřejné opilství, prodej všech druhů falešných dokumentů a výrobků a tak dále. To byl a je boj se slepou uličkou a jediní, kdo z toho těží, jsou zločinci, ať už pocházejí z Thajska nebo ze zahraničí; bez ohledu na to, zda ji podporují zkorumpovaní Thajci. Khao San Road byla důležitým místem setkání, kde hlavně mladí Thajci a cizinci sdíleli svůj životní styl a pak se musíme vzpamatovat. Ve skutečnosti musíme v každém thajském městě (počínaje Phuketem, Udonthani, Chiang Mai) vytvořit kopii Khao San Road: svatyně, kde je vše možné a vše dovoleno. Docela zeď kolem toho, ne jako představy Donalda Trumpa. V rámci oblasti nebude zasahovat policie ani imigrační služba. Každý si může dělat, co chce. Pak můžeme objevit skutečnou dobrotu lidstva a Thajci mohou sdílet s cizinci, co chtějí. Nečekám "Walking Dead". „Postarej se“ se musí ve velmi krátké době stát „sdílet“. Ale samozřejmě ne moje podíly v letovisku na Kajmanských ostrovech. Sám bych si to rád nechal. Chápeš to, doufám.

Int:      Ambiciózní plány, to je jisté. Díky za tento rozhovor. Chystáš se teď ještě soi Nana?

Pipat: Myslím, že ano. Nemohu odolat pokušení teď, když jsem tak blízko. Nikdy jsem neviděl ladyboye zblízka. Dnes tu možnost mám.

Int:      Bavte se. Vždy mi můžete zavolat, pokud máte nové plány.