Slova v rodině

Pokud jde o thajštinu, vždy se objeví problém s tóny. To je také největší problém pro nás Holanďany, protože úplně stejné slovo může mít úplně jiný význam, pokud ho vyslovíte jiným tónem.

Chcete-li například říci, že máte rádi jízdu na koni, řeknete phom tsjohp khie maa, kde khie dostane nízkou výšku tónu a maa vysokou výšku. Pokud však khie vyslovíte klesajícím tónem a maa stoupajícím tónem, význam khie se změní z „jízda“ na „hovínko“ a maa se změní z „kůň“ na „pes“. Pak máte najednou rádi úplně jiné věci. Pokud byste chtěli další příklady, navštivte: www.thailandblog.nl/maatschappij/thaise-humor-2/

Dalším záludným prvkem v thajštině je, že vzájemné vztahy mohou ovlivnit výběr slov. Během našich jazykových hodin se nedávno probíraly rodinné vztahy a ukázalo se, že jednoduché překlady strýc, teta, synovec a neteř zde nestačí. Rodiče, děti i partner se mají stále dobře. Takhle je Mieke můj phan-rayaa a já jsem její saamie. Moji rodiče jsou phoh a mae (můžete hádat, kdo je otec a kdo matka), Coen je můj loek-chaay a Renate je můj loek-saaw.

(Představení Coena je ještě obtížnější, když sem v prosinci zavítá. Obvykle zde někoho oslovujete „khun“, za kterým následuje jeho jméno, a také se tak představujete. Khun se vyslovuje jako Coen, takže když se Coen představí jako Coen, lidé pravděpodobně tázavě čekají, zda jich bude víc. Otázkou je, zda představení sebe jako Coena nevyvolává tázavé tváře.)

Loek chaay khun Coen a loek-saaw khun Renate s jejich phoh
S bratry je to trochu složitější, protože je rozdíl mezi staršími a mladšími bratry. Jelikož jsem nejmladší, mám to jednoduché. Všichni moji bratři jsou pro mě phie-chaay. Pro Berta jsem však jeho nong-chaay. Kdybych měl sestry, byly by phie-saaw a/nebo non-saaw.

Můj dědeček byl můj básník, pokud šlo o otce mého otce; otec mé matky byl můj jazyk. Babičky byly moje yaa a my yaay.

Phie-chaai khun Bert a phie-sa-phai (manželka staršího bratra) khun Stieneke, s phan-rayaa khun Mieke a v pozadí liang laahn (bratrovo nevlastní dítě) Nina a maa (vzrůstající tón 🙂 Tibbe)

Se strýčky a tetami jsou věci opravdu zábavné. Starší bratr mého otce nebo matky je moje plíce. To je také titul pro staršího mužského známého (jak jsme říkali strejda doma kolegovi našich rodičů nebo sousedovi). Ženská verze tohoto je bpa. Starší sestra otce nebo matky je paa. Pokud se to týká mladšího bratra nebo sestry otce, pak je to aa; mladší bratr otce nebo matky je naa.

Loeng opá je údržbář ve vesnici. Sekání trávy, oprava zatékající střechy, úprava vodovodního potrubí: loeng opá to udělá za vás. Bpa babička občas jde a pak sedí a sleduje, jak dělá své práce. Když s ním není a on zůstává pryč déle, než se čekalo, pádluje na kole, aby zjistila, jestli je v pořádku. Jejich pravá jména neznáme, ale každý je zná jako opá a omá, bezpochyby proto, že ve vesnici žije 20 let Holanďan. Pózování na fotce jim připadalo trochu nepříjemné, ale když mu Mieke řekl, aby ji objal kolem ramen, bylo to najednou velmi milé.

U bratranců a sestřenic hraje roli i věkový poměr, ale také to, zda se jedná o děti vašeho bratra či sestry, případně děti vašeho strýce či tety. Seznam vás ušetřím, jinak se tento blog stane opravdu nečitelným.

Naštěstí nemusíte u tchánů vzpomínat na všechny věkové kategorie. Zda je vaše švagrová phie nebo nong, závisí na věku vašeho bratra. To asi zabrání mnoha nedorozuměním.

Naštěstí je thajská gramatika docela jednoduchá. Tak se tím utěšujeme. Také si myslíme, že jsme docela chytří, protože nyní umíme číst téměř vše. To zní lépe, než to je: koneckonců nemáme ponětí, co to znamená. Třeba to jednou přijde. V každém případě je to zábava a výzva pracovat s jazykem.