Otázka týdne: Jak dobrá je vaše znalost thajštiny?
Připadá mi fascinující vědět, kolik čtenářů Thailandblogu se zabývá thajským jazykem, jak jsou pokročilí, jak jazyk ovládají a na jaké překážky narážejí. Takže malý průzkum, ze kterého by se ostatní mohli něco naučit.
Mám dojem, že stále více lidí se učí nebo se chce učit thajštinu. Možná by bylo hezké a poučné poznamenat si zkušenosti těchto lidí. Myslím, že by z toho mohli těžit i ostatní.
Napadly mě tedy následující otázky:
- Na jaké úrovni jsi teď? Začínající? Pokročilý? Velmi pokročilé? Tekoucí?
- Umíš číst a psát? Jak dobře?
- Jak jste se naučil jazyk?
- Jak dlouho se učíš?
- Jaké byly největší potíže při učení?
- Jak budete postupovat?
Nech mě kousnout kulku.
1. Téměř plynule v běžné každodenní konverzaci. Po telefonu si většina lidí myslí, že jsem Thajec, možná z Isaanu nebo z hlubokého jihu? protože mám jasný přízvuk. Lichotka si někdy myslím…. Pokud jde o rozhovory o složitějších tématech, samozřejmě o politických nebo technických záležitostech, počítám se mezi odborníky. Někdy musím požádat o vysvětlení. Někdy mě nenapadá slovo nebo fráze.
2. Jsem dobrý ve čtení. Dobře zvládám noviny, dokumenty a jednoduchou literaturu. Obtížná literatura nebo poezie jsou stále problémem: tam jsem nováček. V psaní jsem mezi začátečníky a pokročilými. Obyčejný dopis přináší málo problémů, ale vždy obsahuje pár gramatických, stylistických nebo pravopisných chyb.
3. Začal jsem v Holandsku, rok předtím, než jsem se přestěhoval do Thajska, se staromódními kazetami, které jsem poslouchal za jízdy. Když jsme se v roce 1999 přestěhovali do Thajska, jedna z mých prvních návštěv byla na střední škole, kde jsem se v učebně pro učitele zeptal, kdo by mě učil thajštinu. Po roce jsem se začal věnovat mimoškolnímu vzdělávání (viz pozn.). (Tehdy jsem zde také komunikoval pouze thajsky). Byl jsem ve skupině asi dvaceti lidí středního věku. Jednomu bylo dokonce 65 let. Neuvěřitelně útulné. Po třech letech jsem získal thajský diplom ze základní školy a po dalších třech letech diplom 3 roky střední školy. Státní zkoušky byly velmi snadné, jen výběr z více možností. Vždy jsem měl 6 pro thajštinu, 7 nebo 8 pro ostatní předměty. Poté jsem bohužel s thajštinou moc nedělal, až před 5 lety, kdy jsem po rozvodu odešel se svým synem žít do Chiang Mai. Teď mám zase dvě hodiny thajštiny týdně.
4. Šestnáct let, z toho šest let velmi intenzivně, tj. 2-3 hodiny denně.
5. Výslovnost thajštiny (ukaž!) a pravopis. To poslední musím stále pravidelně vyhledávat a často dělám chyby.
6. Nechám to tak. Čtěte a poslouchejte, mluvte a pište.
Poznámka: Mimoškolní vzdělávání je vysoce doporučeno. V každém tambonu je škola. Sobotní dopolední lekce a další samostudium. Nestojí téměř nic, malé množství a učebnice. Říká se tomu thajsky: การศึกษานอกระบบ kaan seuksǎa nôhk rábop, obvykle nazývaný zkratkou กษน koh sǒh noh. Rozumně proveditelné po 1-2 letech intenzivního samostudia.
Jaké jsou vaše zkušenosti, záměry a problémy?
1. Mohu se nazývat pokročilým. Dokážu se dobře vypořádat se všemi druhy každodenních situací. Vyjádřete alespoň, co mám na mysli, ale ne vždy rozumějte tomu, co říkají Thajci. Je zvláštní, že je to často všechno nebo nic. Některým thajštině rozumím perfektně, jiným s obtížemi. Po telefonu mi to přijde těžké, ale v holandštině to také vidím. Pochopení je každopádně to nejtěžší. Opravdu nemůžu sledovat zprávy v televizi. Samozřejmě dělám chyby i při mluvení, ale výslovnost tónů ovládám dobře a občas za to dostávám komplimenty.
2. Číst umím docela dobře, ale už to moc neřeším, jen když musím. Ale to mi často velmi dobře posloužilo. Odpadá tak nevýhoda, že v tu chvíli musím něčemu rozumět a mít na to čas. Dřív jsem četl knihy a noviny, abych cvičil, ale už to nedělám.
3. Bit začal v 90. letech, počítání a tak. Když jsem se tam v roce 2000 přestěhoval, marný pokus a o pár let později vážně. Strávil spoustu času předváděním. K tomu pomáhá umět číst. V podstatě všechno samostudium. Vzal jsem si učitele, se kterým jsem si promluvil, abych trénoval dovednosti naslouchání. Hodně také těžila z černé knihy Fundamentals, starých AUA kazet s tónovými cvičeními a bývalých úterních jazykových lekcí Bangkok Post. Sečteno a podtrženo, trvá roky, než budete mít nějakou úroveň a na začátku si myslíte, že se učíte špatný jazyk, tak špatně umíte komunikovat. A najednou je tam bod zlomu a funguje to. Mojí nevýhodou je také to, že nemám thajského partnera.
4. Vážně asi 6 let. Teď už se neučím.
5. Při učení nejsou opravdu problémy, spíše na začátku v praxi, zejména přesné porozumění.
6. Jsem spokojený, vystačím si a nikdy nedosáhnu úrovně rodilého mluvčího.
Souhlasím se všemi odpověďmi, které Kees dal. Linguaphone jsem měl tehdy jako kazetový kurz. V mém domě (v Thajsku) se s partnerem a pěstounem 13 na Matthayom 2 mluví pouze thajsky.
Amai, je skvělé slyšet, že jsi měla sílu vytrvat.
Takže nemůžu. Umím pár vět, umím počítat do 100 a tím to končí.
Přijíždím do Thajska jako turista od roku 96.
V té době už jsem měl brožuru Assimil, ale to mi moc nepomohlo, takže rychle přejdete do angličtiny.
Nejvíc mi vyhovuje chodit na lekce v Belgii, ale ani to není samozřejmé.
Malá nabídka a/nebo daleko od mého bydliště.
A když cestuji, nevidím se sedět za školními lavicemi, pak si chci hlavně užít.
Co se thajštiny týče, jsem opravdu začátečník. Koupil si samostudium na NHA v Nizozemsku. Dobrý výukový materiál s přehrávačem médií, který pokrývá všechna slova z kurzu thajštiny, stejně jako 5 výšek. Nyní žije v Thajsku (Udon Thani). Učím se už přes rok, ale jde to všechno strašně pomalu. Občas mě to trochu sklíčí (zejména kvůli neschopnosti porozumět například thajským zprávám) a mám tendenci se zastavit.
Mimochodem, umím dobře používat klávesnici s thajskými znaky a umím číst thajsky, i když velmi pomalu. Problém je, že moje slovní zásoba ještě není dostatečně velká (odhaduji cca 1.200 slov).
Chci přece vydržet a možná po dalším roce samostudia chodit na soukromé lekce. Ale nikdy to nebude dokonalé. Mým cílem je, abych většině rozuměl (zejména thajským čtenářům zpráv) a abych docela snadno hovořil thajsky. Navíc je to samozřejmě také tak, že jsem tady v Isaanu, který je dost odlišný od BKK Thai.
Jsem již 11 let ženatý a stále žiji v Belgii.
Thajský jazyk jsem se naučil na škole v Antverpách. Toto jsem udržoval 1 rok, protože lekce pokračovaly v sobotu ráno a bylo to pro mě snadné (doprava). Je to před 3 lety a hodně jsem zapomněl. Doma mluvíme anglicky a holandsky a občas se objeví nějaké thajské slovo. Mezi přáteli s thajskými ženami a muži podotýkám, že se to děje i v jejich rodinách.
Záměrem je časem se usadit v Thajsku a stále se učit více z jazyka. Jednoduše proto, že si myslím, že by mě lidé rychleji kontaktovali.
Přál bych si znovu začít s thajskou školou, ale teď je čtvrtek večer. Bydlím asi 130 km od Antverp. Přes týden je to pro mě velmi náročné (doprava, pozdní hodina doma).
U knih je to možné, ale moje žena mi opravdu nepomáhá dělat správná tvrzení. V Západních Flandrech nejsou žádné lekce thajštiny. Samostudium je tedy poselstvím
Jsem pokročilý, studuji asi 4 roky a už nějakou dobu absolvuji kurz LTP. Umí mluvit hezky, ale mají velké potíže s porozuměním/pochopením toho, co říkají. Rozumět pár slovům z věty, ale často jí nerozumí vůbec.
Má to někdo taky? Tipy?
To máme na začátku všichni. Stačí říct: khǒh thôot ná jang mâi khâo tsjai khráp khoen phôet wâa arai. „Promiň, ještě ti nerozumím. Můžeš to říct znovu?“ Poté se zpráva bude opakovat jednodušším, kratším a pomalejším jazykem.
1. Vidím se někde mezi začátečníkem a pokročilým. Moje žena říká, že jsem pokročilý. Moje žena a já doma mluvíme smíšeně thajsko-nizozemsky. Moje žena se učí holandsky. Ve vesnici mohu vést jednoduché rozhovory, pokud to není Isan... Mohu si udělat vlastní názor.
2. Umím číst jednoduchá slova v thajštině se správným tónem. Věty se ale často obtížně analyzují, protože vlastně nevím, kde slova začínají/končí. Psaní je omezeno na písmena (souhlásky a samohlásky)…
3. Sám jsem se začal učit thajštinu poté, co jsem odpadl se svou první thajskou láskou. Pak jsem se rozhodl naučit se thajsky, abych tam mohl mluvit thajsky. Tedy i s tchánovci a tchánovci. Tak je lépe poznám. A to se naprosto cení. Používám k tomu Paiboonovy knihy a CD.
4. Začal jsem poslouchat, číst a mluvit foneticky v létě 2009. Teprve asi před 2 lety s opravdovým thajským čtením. Ale doma mám málo (ne)času na učení. V Thajsku si na to snadno udělám čas. (1x 4-6 týdnů/rok)
5. Největší problémy jsou čtení a zapamatování! Velmi velký problém je také poslech, protože Thajci mluví rychle a často nezřetelně v isaanštině. Sám špatně slyším a musel bych normálně nosit sluchadla, což v praxi dělám jen zřídka...
6. Nevzdávejte se. Často mluvíme thajsky se svou ženou. V Thajsku se snažte sami naučit co nejvíce…
Nemyslete si příliš vysoko o mém zvládnutí jazyka! Pokud byste však měli věřit Thajcům, je vše v pořádku. Začal ve stejné době jako spisovatel. I s kazetami. Dvě kazety a kniha v krabici. Tenkrát to nebylo levné. V tělocvičně se věty a slova donekonečna drilovaly přes sluchátka! Dokáže stále recitovat celé věty, jako by to byly náboženské texty. I tak jsem z toho hodně vytěžil. Bez základny se nikdy pořádně nerozjedete, jak vidíte u mnoha farangů. Ten základ jednoduše položíte staromódním ražením.
Naučte se slovíčka. Opakujte stovkykrát, dokud vám to neuvízne v hlavě.
Neděje se to automaticky, jak se někteří lidé mylně domnívají. To dokážou jen děti.
Někdy vedu celé rozhovory s Thajci a to mě naplňuje optimistou: Zvládnu to!
Nicméně: Někteří najednou jako by nerozuměli ani slovu, když jim něco říkám. Zejména v jižním Thajsku jsem zažil velké komunikační problémy.
Zarážející je, že pokud thajští partneři ovládají i angličtinu, rozumí lépe i mé thajštině. Rozumí mému farangskému přízvuku lépe, protože ovládají angličtinu? Dva členové rodiny mluví velmi rozumně anglicky, ale stále mluvíme thajsky
Pokud přejdu do angličtiny, protože je to pro mě jednodušší, odmítnou a pokračují v thajštině.
Výhoda: Moje žena zde žije více než 12 let, ale stále má tolik problémů s holandštinou, že hlavním jazykem v domě je thajština. Děti tu nejsou. Ani v restauraci se holandsky nenaučíte, protože tam pracují pouze Thajci. Jinak by byla nucena se naučit mluvit holandsky.
"Zarážející je, že pokud thajští partneři ovládají také angličtinu, lépe rozumějí i mé thajštině."
Vážení, bude to souviset s úrovní vzdělání.
Někteří Thajci chodili do školy až do 14 let a sotva umí správně číst nebo psát thajsky. Natož mluvit hezky / čistě thajsky.
A pokud mluvíte thajským dialektem, možná ještě patříte k pokročilým, stěží jim budete rozumět?
Pozdravy.
Thajština je šestý nebo sedmý jazyk, který jsem se začal učit, a zdaleka nejobtížnější, zejména co se týče výslovnosti a zapamatování. Po čtyřech letech jsem stále začátečník. Tím spíš, že se s manželkou běžně domluvíme anglicky. Mezitím s mnoha thajskými slovy a zvládnu to i v obchodě.
Moje výmluva, proč jsem s tím v poslední době moc nedělala, byla, že jsem byl příliš zaneprázdněn jinými věcmi.
Navíc se stále učím jazyk číslo pět: japonštinu. Začal jsem to dělat, když jsem ještě pracoval, a budu pokračovat, dokud to nebudu moci dělat. Osobně si myslím, že je to mnohem hezčí jazyk a také mnohem zajímavější než thajština.
Ale to neznamená, že bych s thajštinou nic nedělal.
Moje jazykové kurzy jsou obvykle americké kurzy: Pimsleur a Rosetta Stone. V PC mám také řadu knih a programů pro korekturu.
Teď, když je hlavní práce doma hotová, můžu si dát zase na čas a pokračovat s thajštinou kromě japonštiny.
Začal jsem to někdy kolem 96/97 (myslím).
Jednoduše proto, že jsem do Thajska jezdil několik let a chtěl jsem se o tomto jazyce dozvědět více.
Čtení/psaní jsem do té doby docela ovládal.
Největší problém je dát písmenům a slovům správné tóny.
Příklad. Můžete tomu porozumět a číst to jako stoupající tón, dělat to jako stoupající tón je něco jiného
Zastaveno po dvou letech kvůli okolnostem a nikdy tomu nevěnoval více času.
Teď lituji, že jsem nešel dál.
V každodenním životě tady v Thajsku je to nyní doma kombinace holandštiny / angličtiny a thajštiny.
Plánování spočívá v tom, že to znovu pochytíte a znovu se více zaměříte na jazyk.
Jak ? Ještě jsem se nerozhodl, ale Tinův tip (viz jeho poznámka) si určitě nechám na paměti.
Začal jsem to někdy kolem 96/97 (myslím).
Jednoduše proto, že jsem do Thajska jezdil několik let a chtěl jsem se o tomto jazyce dozvědět více.
Základy čtení a psaní jsem do té doby zvládl docela dobře. Jednoduché texty šly celkem hladce. Problém byl v tom, že moje slovní zásoba byla příliš omezená, takže jsem ne vždy rozuměl tomu, co čtu, když byly texty trochu obtížnější.
Větší problém bylo s mluvením, zejména dát písmenům a slovům správné tóny.
Příklad. Uměl/umím číst a rozumět tomu, že písmeno nebo slovo má stoupající tón, ale udělat z něj stoupající zvuk, když vychází z mých úst, byl zřejmě hlavní kámen úrazu.
Zastaveno po dvou letech kvůli okolnostem a nikdy tomu nevěnoval více času.
Teď lituji, že jsem nešel dál.
V každodenním životě tady v Thajsku je to nyní doma kombinace holandštiny / angličtiny a thajštiny.
Plánování spočívá v tom, že to znovu pochytíte a znovu se více zaměříte na jazyk.
Jak ? Ještě jsem se nerozhodl, ale Tinův tip (viz jeho poznámka) si určitě nechám na paměti.
1. V každodenním životě to mluvím (téměř) plynně. To platí i pro témata o ekonomice nebo politice. Mluvím thajsky 70 % dne a mám centrální thajský přízvuk. Umím docela dobře sledovat Isarn nebo jižní thajštinu, ale neumím to. Když změním jazyk, například poté, co jsem dlouho mluvil anglicky nebo holandsky, někdy nemůžu najít to správné slovo. To ale platí i pro angličtinu nebo nizozemštinu.
2.Umím dobře číst, ale špatně psát.
3. Před 35 lety jsem absolvoval kurz čtení a psaní. Ale většinu z toho jsem se naučil tím, že jsem pomáhal svým dětem dělat domácí úkoly, od školky. Myslím, že proto nemám cizí přízvuk a tóny mi automaticky jdou. Po telefonu si lidé myslí, že jsem Thajec.
4. Již 35 let. Učíte se každý den.
5. Mnoho výjimek zažívám v psaní jako nejobtížnější části psaného jazyka. Dokonce i vzdělaný Thajec často neví, jak správně napsat slovo.
„Klasifikátory“ je obtížné vždy najít správné.
6. Další školení bude následovat automaticky. Kromě kurzu před 35 lety jsem nikdy neměl formální lekce a neplánuji začít nyní.
Jak dobře znáte thajský jazyk, pane Kuisi?
No, to je často zklamání. Ve své poznámce výše jsem psal o mimoškolním vzdělávání se zkratkou กษน. Špatně! To by mělo být กศน s soh salaa. Cook soh no.
Dobře, že jsi nenapsal กกน
ตลกเลย ก.ก.น.
Ze srandy se někdy ptám thajské dámy, co znamená สสส. co ty to?
Víš, že?
Moderátor: Prosím, nechovejte se.
Bydlím zde již dva roky a každou sobotu a neděli dopoledne navštěvuji 1 hodinu lekce s mladou lektorkou (28), která běžně vyučuje thajskou angličtinu v komerční jazykové škole v Cha Am. Chodím tam soukromě, po její týdenní práci a má další dva studenty francouzského původu. Už skoro 1,5 roku. Nejprve jsme se řídili jejími osnovami, ale brzy jsme přešli na to, co používám každý den. Teď jí vyprávím své příběhy každý týden úplně v thajštině. Samozřejmě je s tím také spokojená, protože ty pikantní věci... ano ano, bez ohledu na to, jak prudérní je, rozhodně to chce vědět. Rychle mě přerušuje a opravuje, pokud jde o správnou výslovnost a tonaci. Sám jsem byl zpočátku stydlivý, vždy jsem se díval do jejích krásných očí, na její krásné vlasy. Tyto věci pomáhají naučit se jazyk. Moje žena byla od začátku proti tomu, abych se učil thajštinu, protože bych rychle navázal kontakt s ostatními… jmenovitě s jinými ženami a skutečně, rád si každý týden povídám se svou masérkou, kompletně v thajštině.
Funguje to docela dobře, i když moje milá žena se mnou zpočátku odmítala mluvit thajsky. Teď už ví, že není co držet zpátky. Je užitečné, když jdete do obchodu sami, požádáte lidi, aby mluvili pomalu a pak to jde rychle a hladce.
Také hodně píšu, ale během týdne se kniha nikdy neotevře… moje vzrušující příběhy kolují v thajštině hlavou. Teď jsem rád, že se můžu vrátit do školy...ano...kdysi to bylo jiné...
Tip: neberte si toho na vidličku moc a používejte slovíčka, která jste se naučili o víkendu.
Za dva měsíce začnu psát.
Sawasdee khrab!
44 souhlásek a 15 samohlásek, z nichž lze vytvořit alespoň 28 samohlásek plus 4 tónové značky, přičemž základními značkami jsou souhlásky s implikovanou samohláskou nebo důsledně modifikované tak, aby označovaly jinou samohlásku, než je předpokládaná následná samohláska, přičemž značky samohlásky jsou vlevo nebo vpravo od nebo nad nebo umístěn pod odpovídající souhlásku. Nebo jejich kombinace, samozřejmě. A na konci slova vyslovujete znak jinak, než když je ten znak někde jinde. Někdy.
Když jsem vzal na vědomí tuto moudrost, mám těžké srdce.
Ne, to není pro mě. Dokonce mám problém s dívčími jmény. Pokud nebudu každý den cvičit některá jména, udělám další nepořádek z prvního písmene, které vyslovíte např. jako kombinaci a k, a g a poloměkké g, s nádechem dzj a dáte nahoru. Pak dostanu neuvěřitelnou chuť na vychlazenou láhev piva a nesmím zapomenout vyslovit poslední slabiku známé značky / rodového jména, jako by mi někdo právě šlápl na prsty, jinak se tato mise také nepovede.
Můj obdiv k lidem, kteří zvládají thajštinu, je obrovský.
Zůstanu u některých běžných výrazů a známých slov, plus čísla, která nejsou náročná a velmi užitečná.
Jazyk je největší bariéra, nikdy se mi nepodaří vymyslet pěkný vtip. Domnívám se, že tento problém řada expatů zpočátku podceňuje. Osobně bych nepřemýšlel o trvalém pobytu v zemi, kde nerozumíte lidem a neumíte číst texty.
Rád bych se to naučil, ale kde musím být v Thajsku na to žiji v Udon Thani a moje žena je odtud a teď tam jedeme na 6 měsíců, takže se chci něco naučit od Thajců
g Pierre
1) Začátečník/Pokročilý. Mohu se zachránit na trhu a v konverzaci 1 na 1. Přestože tímto jazykem aktivně nemluvím již 16 let, to, co jsem věděl, tam stále je.
2) Umím trochu číst a psát, ale často nevím, co čtu...
3) V roce 1996 jsem pracoval v Chachoengsao na místě s thajskými kolegy, kteří neuměli anglicky (ani já jsem nemluvil). Během krátké doby jsem se naučil základy thajštiny a angličtiny (když jsem dostal švédského kolegu). Po měsíci jsem začal pracovat na Phuketu, kde jsem také spolupracoval s thajskými a mezinárodními kolegy a měl jsem hodně kontaktů s místním obyvatelstvem a mluvil jsem s nimi v thajštině. Také jsem měl několik thajských přátel, kteří nemluvili anglicky. Později jsem dostal thajské švagrové, kteří také neuměli anglicky. Šel jsem také na Songkla University na kurz thajštiny, kde jsem se naučil základy psaní a čtení.
4) V letech 1996 až 2000 na ulici a 1 hodina týdně ve škole po dobu půl roku. Pak jsem mluvil se svým thajským manželem Thinglishem, jednoduchou angličtinou s thajskou gramatikou a thajskými i holandskými slovy. Mix, který nebyl dobrý pro náš jazykový vývoj, ale ve kterém jsme si velmi dobře rozuměli.
5) Je pro mě těžké se naučit, které „k“ patří ke které výšce, například koh kai nebo koh khai, je to například střední nebo nízký tón? To způsobuje problémy hlavně při psaní.
6) Chtěl bych se naučit mluvit a číst/psát lépe thajsky. To proto, že mám v úmyslu za pár let znovu žít v Thajsku. Mám knihy pro samouky, které mi snad pomůžou rozšířit slovní zásobu a zlepšit psaní.
Je to krásný jazyk!
Moje thajština se nedostane dál než thajské taxi: vlevo, vpravo, rovně, 0-9999, horké, studené, ano, ne, chutné, páchnoucí a tak dále. A samozřejmě nějaká sladká (juub, jubu jubu, chan rak thur), neslušná nebo vulgární slova (hee, hi, ham).
Když jsem potkal svou ženu, jedna z jejích prvních otázek byla, jestli mluvím také thajsky, když jsem řekl, že jsem se nedostal za ano/ne a „khun suay“ (nepochybně vyslovováno tak, že to nebyl kompliment) , to bylo pozvání naučit mě více slov. Ukázala mi písničku Rak Na Dek Ngo od thajské kapely Pink (díky Tino za překlad) a v prvních dnech našeho povídání mě naučila slova jako jub (polibek), jubu jubu (polibek, ale s japonským nádechem , něco pro mládež) a vulgární slova. 555 Nejvíc jsme se bavili a nedlouho poté se zeptala, jestli s ní opravdu chci víc než jubu jubu. Ano, měl, ale ve skutečnosti jsem si myslel, že ji prostě baví učit thajštinu cizince. Když jsem napsal, že si vlastně myslím, že je to moc milá paní, řekla mi, že se mnou chce také víc. Takhle vznikl náš vztah po krátké schůzce v reálném životě, po které následovalo pár dní klábosení.
Pak jsme se ale začali věnovat i holandštině. Můj miláček chtěl, abych se také naučila thajštinu a pak Isaan (Lao), a to ze zřejmých důvodů: abych to tam zvládla samostatně a nebyla na ní úplně závislá. Několik přátel mluví rozumnou angličtinou, ale mnoho členů rodiny a přátel mluví velmi omezeně a o to je více sanook, když můžete mluvit se všemi. Zaměřili jsme se proto nejprve na její holandštinu. Po své imigraci s jistým otrávením řekla, že stále mluvím příliš často anglicky. To se jí nelíbilo: Teď žiju v Holandsku, musím se naučit mluvit holandsky, protože jinak se mi budou lidé smát a taky nemůžu být nezávislá. Tehdy se na ni mluvilo prakticky jen holandsky a z pohodlnosti už ne anglicky.
Mezitím koupil jazykové knihy od Poomdam-Beckera a holandský překlad učebnice Ronalda Schuetta. Chystali jsme se dokončit její holandštinu na posledních dílech a začít mou thajštinu. Moje žena bohužel zemřela při nehodě (v září loňského roku) a nikdy k tomu nedošlo. Bude se to ještě někdy opakovat? Žádný nápad. Kdybych potkal Thajce, udělal bych to, ale nikdy jsem Thajce nehledal. Láska nás oba nečekaně zasáhla a jestli náhodou ještě nepotkám Thajce, je otázka.
Připadá mi normální, že se alespoň snažíte naučit jazyk svého partnera nebo jazyk své (budoucí) země pobytu. A váš partner vám samozřejmě pomáhá, ale úskalí spočívá ve společném jazyce (angličtině). Pokud partner nechce, abyste se slušně bavili a byli soběstační, začala bych se bát.
Zapomněl jsem napsat, že jazyk ovládám jen nedokonale jako skutečný začátečník. Doma 97 % Nizozemci dohromady, 1 % Angličané a 2 % Thajci. Moje milá mi samozřejmě v thajštině šeptala sladké nic a já jí občas šeptal. Dodnes si pamatuji okamžiky, kdy mi dala nebo jsem jí dal pusu přičichnutí následovanou sladkými thajskými slovy. To mi chybí, kluku teung laai laai. Píšu to s bolestí a smutkem. 🙁
Vážený Robe V.,
Tvůj příběh se moc hezky četl, ale ten konec mě opravdu zasáhl jako bomba. Velmi smutné a velmi dobře chápu, že vám vaše žena velmi chybí. Tímto vyjadřuji svou soustrast.
Také moc dobře říkáte, že učit se další jazyk by se nemělo brát vážně, ale že to jde i hravou formou. Toto je thajština: sanuk. Tento sanouk může být velmi stimulující při učení jazyka.
Napsal jsi 'Poomdam-Becker', což mi připomíná 'Paiboon' s Benjawanem Poomsanem Beckerem (a Chrisem Pirazzim) jako autory... To je stejný kurz, který používám já (viz moje dřívější odpověď).
Nikdy neříkej nikdy… Ale nikdy to nebude stejné, jako to bylo… Ale mohl by to být první stavební kámen směrem ke vzdálenější budoucnosti… Mohlo to být pozvání od vaší ženy, abyste udělali něco se svým jazykem ve své zemi… nepadni do bot!
Upřímně vám přeji hodně odvahy!
Milý Danieli, děkuji. Bavit se a být každý den ponořen do jazykové lázně nesmírně pomáhá. Slovíčka se pak učíte zábavnou formou. To se hodí pro skutečné studium a blokovou práci (s nosem v knihách),
Opravdu jsem měl na mysli Poomsana Beckera. Ale to už začíná interpunkčními znaménky a tak. A ukázkové fráze kai-kai-kai a mai-mai-mai (různé tóny) byly skvělou zábavou. Řekl jsem své lásce, že Thajci jsou blázni do takového jazyka. Nizozemci také slyší svou gramatikou. Kdybych někdy vážně ovládal thajský jazyk, moje láska by z toho byla určitě šťastná nebo by na to byla hrdá. Nikdy neříkej nikdy.
Do svých anekdot jsem zahrnul i některé vzpomínky s jazykem. Lze jej nalézt, pokud vyhledáte klíčové slovo 'Vdovec' (písmena od jednoho). Ale tady se zastavím, jinak se odchylujeme od thajského jazyka a nechceme si povídat, jak sanoek to může být.
1 Myslím, že jsem na úrovni pokročilého mluvení. Umím rozumně konverzovat v thajštině o každodenních záležitostech a co je důležitější, Thajci rozumí tomu, co říkám. Na začátku to bylo jiné. Nemělo by se to však příliš komplikovat, protože pak už to nemohu sledovat. Záleží také na tom, v jakém regionu se nacházíte. V Bangkoku to dokážu docela dobře sledovat, když mluví pomalu, ale s některými Thajci mám velký problém jim rozumět. Ale to máte i v Nizozemsku: Frisian, Limburgish. Ale poznat někoho, odkud pochází, kolik dětí, jakou práci, koníčky atd. je pro mě docela snadné. V posledních letech jsem také často dostával komplimenty, že mluvím dobře thajsky (ale sám to znám lépe, myslím, že jsem na úrovni čtyřletého dítěte).
2 Umím číst pomalu, ale často nechápu, co to znamená. Možná umím pár slov ve větě, ale ne tolik, abych jí plně porozuměl. To se za poslední 2 roky také zlepšilo, protože jsem zde v Holandsku absolvoval 15 hodin čtení a psaní a určitě v tom budu pokračovat. Všiml jsem si, že zvládnutí čtení a psaní docela pomáhá lépe mluvit thajským jazykem. Psaní je mnohem obtížnější, protože stále nevidím žádnou logiku, kdy jaké písmeno použít, např. th, kh, ph atd. Existují různé verze toho. Nemyslím si, že by to mělo nějakou skutečnou logiku. Totéž vidím v holandštině: kdy používáte ei a kdy ij nebo ou a au. Jako Holanďan to prostě víte. Ale nevzdáváme se, učíme se dál. Přeložili poměrně hodně písní Karabou (thajská popová skupina) do fonetické thajštiny / holandštiny. To mi šlo dobře. Nyní také zahrajte nějaké písničky z toho na kytaru. Ps S thajskými dámami si vede velmi dobře, i když mě to nezajímá.
3. Po několika dovolených v Thajsku jsem si řekl, že by bylo chytré naučit se také jazyk. Měla jsem 10 soukromých lekcí v Holandsku u výborného učitele, který mě nechal procvičit i těch 5 tónů v thajštině, což mi hodně pomohlo. Poté si každý týden 1 nebo 2 hodiny procvičujte slova v thajštině s kamarádem a stále se učte nová slovíčka. V jednu chvíli jsme se v tom zasekli, protože jsme si všimli, že některá slova prostě nedrží. Nyní umím 1000 slov nebo více, ale to je ve skutečnosti stále příliš málo na to, abych se naučil jazyk. A když jste trochu starší, všimnete si, že po několika měsících jste znovu zapomněli polovinu slov. To také ztěžuje. Úplně se přestal učit thajský jazyk asi na 4 roky, neudělal v tomto bodě vůbec nic. Se základní myšlenkou to nic nebude a nikdy nebude. Minulý rok jsem to znovu zvedl, ale nyní se čtením a psaním, což mě pěkně popostrčilo správným směrem. Učení mě zase začalo bavit.
4 Celkově vzato se asi 10 let s různým stupněm úspěchu snažím naučit thajský jazyk.
Pro Nizozemce je to jen těžko naučitelný jazyk, všiml jsem si, že tomu musíte věnovat opravdu hodně času a energie.
5 Největší problém mi dělalo převedení slov, která už znáte, do plynulých thajských vět. Navíc si zapamatujte slova, která už znáte. Pokud jedete na dovolenou jen na 4 týdny, všimnete si, že spousta slov vás nenapadne, když je potřebujete.
Myslím, že to souvisí i s věkem.
6 Nyní s radostí pokračuji v učení. V září si opět dám 5 lekcí po 1,5 hodině, abych lépe zvládl čtení a psaní.
Mimochodem, vysoce doporučeno pro každého, kdo se chce naučit thajsky v Nizozemsku.
Žije a učí v Leidsche Rijn (Utrecht) a je opravdu dobrá a není drahá.
Její e-mailová adresa je [chráněno e-mailem]
Učí všechny úrovně od začátečníků po pokročilé.
Na hodiny se vždy velmi dobře připravuje.
Vřele doporučujeme pro každého, kdo si myslí, že thajský jazyk se nedá naučit.
Příští rok budu bydlet v Thajsku a pak si samozřejmě každý týden dám cca 4-5 hodin lekcí thajštiny.
Těžký jazyk, ta thajština. Není to složité, pokud jde o strukturu – koneckonců: žádné konjugace/pády sloves nebo podstatných jmen, žádný rozdíl mezi jednotným a množným číslem atd. – ale ukazují……….. Thajské uši jsou na to tak zapálené, že mají správné slovo, ale z hlediska výšky/intonace nebo délky samohlásky je jen mírně mimo, často nerozumí.
Tato struktura thajského jazyka se odráží také v „thenglish“: vzpomeňte si například na často slýchané „no have“ – „mai mie“.
V posledních letech jsem studoval i thajštinu, na začátku jsem si přes počítač koupil kurz Thai Trainer III a musím říct, že to šlo rozumně, už jsem byl přes polovinu z 90 lekcí a zlepšovalo se to .
To vše jsem dělal v Holandsku a když jsem jel znovu na měsíc do Thajska, řekl jsem si, že bych si to, co jsem se už naučil, mohl vyzkoušet v praxi. No to bylo trochu zklamání, protože většina z nich se na mě dívala, jako bych právě spadl ze stromu.
Většinu z nich jsem špatně vyslovoval, protože jsem v té době ještě pořádně nestudoval hřiště.
To mě dost deprimovalo a říkal jsem si, že to taky nepomůže, a pak jsem s tím pár let nic nedělal.
Moje přítelkyně mluvila dobře anglicky (lépe než já) a já jsem to u toho nechal.
Postupem času se mé datum odchodu do důchodu přiblížilo a protože jsem měl v úmyslu jet na 8 měsíců v roce do Thajska, řekl jsem si, že bych měl začít znovu.
Domnívám se, že pokud se sami rozhodnete jet na tak dlouho do jiné země, měli byste (zkusit) mluvit alespoň trochu jazykem.
Protože to, co jsem se již naučil, mě opravdu neuspokojovalo (omlouvám se, jiné slovo neznám), rozhodl jsem se to zkusit jinak, a sice nejprve zkusit číst a psát v kombinaci se slovy, která jsem ještě znal, což přišel na to, že jsem se naučil 44 souhlásek a samozřejmě jsem je také mohl napsat, chvíli mi trvalo, než jsem na to všechno přišel, což dává smysl, pokud předpokládáte, že již existuje 6 různých k a co to K znamená, závisí na výslovnost a mohu uvést řadu příkladů.
Poté jsem začal studovat samohlásku (znaky), protože výslovnost každé souhlásky je určena samohláskou (znakem), která je s ní spojena.
Tak jsem si myslel, že to bude o něco jednodušší, protože jich je jen 32, ale brzy se ukázalo, že to byla chyba, protože už jsou 4 E, pro odborníky taky e,ee,E,EE a O. 4 o, oo, O, OO a tak dále.
Jak u souhlásek, tak u samohlásek (znamének) bylo několik čísel, které jsem si neustále pletl, ale po nezbytných g;dvers a antidepresivech (vtip) mohu nyní říci, že je znám všechny.
Poznat a napsat.
Teď jde o to, že když vidím slovo v thajštině: s, vím, co to říká a jak to vyslovit, ale nevím, co to slovo znamená, takže to (zatím) nepomůže.
Vrátil jsem se tedy ke kurzu Thai Trainer III a spojil ho s thajským písmem.
Nyní jsem v důchodu a tedy 8 měsíců v Thajsku a 4 v Nizozemsku, což mi také dává více času.
S čím se nyní setkávám, je skutečnost, že Thajec nepoužívá velká písmena a nenechává mezery mezi slovy a žádné čárky/tečky ECT. Takže se teď musím pečlivě podívat na to, kdy věta nebo slovo začíná nebo končí.
Celkově jsem zaneprázdněný už celkem 3-4 roky, poslední rok o něco víc než předchozí roky a snažím se těch 44+32 děsivých znamení opakovat každý den, protože jinak je zapomenu po 2 týdny a nechci se utlouct.podruhé blázen.
Nakonec musím říct, že je to pro mě velmi těžké, ale je to zábavné, zvláště když v určitém okamžiku vanou každou chvíli spadne.
Petr Bol
1. Těžko odhadnout moji úroveň. Rozhodně ne plynulé nebo příliš pokročilé. Ale myslím, že alespoň pokročilý začátečník.
2. Dokážu číst mnoho jednovětých facebookových příspěvků od mé ženy a jejích přátel na FB. Ale zdaleka ne všechno. Neumím (zatím) číst povídky, články v novinách, natož knihu. Ještě méně umím psát thajsky.
3+4. Do Thajska jezdím od roku 1990 a od té chvíle jsem se naučil slovíčka. Nejprve počítejte. Poté jsem se každé prázdniny (každé dva roky) naučil pár slovíček navíc a později, co chvíli, jsem si slovní zásobu zpracovával i doma v Holandsku pomocí pomůcek, jako jsou CD půjčené v knihovně. Ale během dovolené v Thajsku jsem se vždycky naučil nejvíc slov a vět.
Začal jsem číst a psát asi před deseti lety tím, že jsem se nejprve pokusil naučit abecedu. A to také šlo hladce během dovolené v Thajsku. SPZ auta jsem vždy používal jako pomůcku při řízení. Již pár let mám také složku kurzů (pro začátečníky i pokročilé) s doprovodnými CD. Někdy ale nemám čas nebo dost energie na tom důsledně pracovat delší dobu.
5. Tón a výslovnost jsou stále velkým problémem a nemám moc příležitostí procvičovat mluvení a poslech v praxi. Moje žena je Thajka a samozřejmě jsem od ní za ta léta hodně pochytil, ale není učitelka. O prázdninách si proto mnohem více odnáším cvičení.
6. Pomalu se dále rozvíjím. Koneckonců, každý krok je jeden. Po každé dovolené pozoruji pokroky a rodina a přátelé v Thajsku na mě občas mluví thajsky a mám dojem, že si myslí, že jsem dál (rozumím a rozumím víc), než si myslím. To povzbuzuje. Nicméně své největší kroky – jednoho dne – udělám, až tam budu bydlet. Kdykoli to může být.
*A možná bude šance získat magisterský titul v Nizozemsku. Protože jestli mám pravdu, před časem jsem četl, že se Tino vrací do Holandska v souvislosti se studiem svého syna. Možná tedy chce své znalosti a dovednosti předat zájemcům. Jsem vepředu!
S pozdravem,
Michel
1. Spuštění.
2. Začínám poznávat stále více písmen a někdy i slova a strukturu složených slov. Ale pořád je to malé. Vím jen tolik, abych věděl, co a jak se dívat. V každém případě je to již velmi užitečné 🙂
3. Měl týdenní lekce od Thajce v NL po několik měsíců. Získal dobrý přehled o struktuře jazyka a naučil se spoustu písmen. Metoda výuky ale byla zaměřena na batolata, ale ta se musí naučit psát, ale jazyk už umí.I přes obrovské nadšení paní učitelky jsme se tam zasekli. Teprve teď, když je náš krok na dohled, se k němu stavíme trochu fanatičtěji.
4. Rok intenzivněji, 2 roky skoro a teď o něco víc.
5. Tóny a velmi rozdílné písmo.
6. V současné době se učí slovíčka prostřednictvím aplikací. Možná o lekci později (má někdo dobrý tip v oblasti Chiang Dao?).
Mimochodem, překladatelské aplikace jsou stále pokročilejší. Teď mám jednu, kde mluvím anglicky a vychází thajsky, jak řečí, tak písmem. Mohu to zkontrolovat přeložením thajštiny zpět a zjistím, že překlad je téměř vždy správný.
Možná by bylo hezké zmínit, že jsem často působil jako tlumočník v právních sporech a také při výpovědích u soudu. Přímo z holandštiny nebo angličtiny do thajštiny a naopak. Takže kdyby to někdo potřeboval, dejte vědět. Samozřejmě za poplatek.
Další, ale související věcí je samozřejmě to, že by se sami Thajci měli naučit mluvit za dveřmi. Můj švagr, dobré vzdělání a práce, to zjistil, když jsme spolu cestovali po Kambodži. Moje žena nechtěla přijet, tak musel přijít on, jestli se nepletu se ženami. Když zjistil, že je na mně zcela závislý, protože neumí anglicky, rozhodl se s tím něco udělat
Samozřejmě se to nikdy nestalo.
Co tím myslím: Thajsky se samozřejmě mluví jen ve velmi omezené oblasti.
Stejně jako holandština. Proto se Američan, i když sem přijede na léta žít, vlastně nemusí učit holandsky.
Učit se thajštinu je stejné jako učit se třeba albánsky, vyžaduje to spoustu energie, ale k čemu to je, když tam nebydlíte trvale?
Mluvím také španělsky. Tam se cítím v celé Latinské Americe (dokonce i v Brazílii (Portugalci) mi lidé dobře rozumí) Samozřejmě můžu jet do Španělska, Portugalsko je na tom také dobře! thajština? Jen Thajsko, maximálně se s tím dá něco dělat v Laosu.
Žiji zde v Bangkoku již téměř 10 let a v učení thajského jazyka jsem ve skutečnosti neudělal žádný pokrok. Rozumím mnohem víc, než dokážu mluvit. Možná na jednu stranu lenost, na druhou stranu není potřeba se thajsky vůbec učit. Moje žena je manažerkou mezinárodně působící společnosti a mluví výborně anglicky; stejně jako její bratr a její otec. Nemáme žádné děti. Takže vždy mluvím anglicky a zřídka, pokud vůbec, thajsky nebo holandsky.
Pracuji jako učitel na univerzitě a všechny hodiny jsou v angličtině. Studenti musí mluvit anglicky, a to i mezi sebou. Platí to i pro mé thajské kolegy. A také očekávají, že cizí učitel bude mluvit anglicky, což oceňují, protože se zdokonalují ve své vlastní angličtině. Situace se změní, až odejdu do důchodu a přestěhuji se na severovýchod. Ale pak mám taky dost času naučit se thajštinu.
Přijmeme pomoc:
Bývalý manžel mého přítele zde v Nizozemsku zemřel a telefonický kontakt s jeho vdovou v Thajsku je velmi obtížný. Byl by někdo ochoten pomoci s překladem?
Hlaste se prosím/e-mailem na [chráněno e-mailem]