Sladká, sladko-zlobivá slova a pár nadávek v thajštině

Toto je krátký průvodce, jak zlepšit svůj vztah se svými blízkými tím, že se naučíte používat sladké nic a zlomíte svůj vztah s otravnými lidmi používáním nadávek.

Přišel jsem s tímto nápadem, protože jsem často slyšel, jak cizinec oslovuje svou thajskou milenku 'phǒm' ('já') a 'khoen' ('Ty'). To se zdá divné. Už je to dlouho, co se manželé v Nizozemsku navzájem oslovovali „Vy“, pane a paní. Naučte se tedy následující slova a fráze. Zpočátku bude váš milenec, blízcí přátelé a blízcí příbuzní překvapeni, ale nakonec to ocení. Prospěje to vašemu vztahu. Jděte spolu cvičit. Většina si opravdu nemyslí, že je to až takový problém, pokud navíc procvičujete nadávky. Pokračuj. Pro mnohé z nás, kteří žijeme v Isaanu: musíte se sami sebe zeptat, neznám Isaana.

Thajština je tónový jazyk. Každá slabika má svůj tón, a pokud to nepochopíte správně, nikdo vám nerozumí nebo vám nerozumí.

střední tón; à nízký tón; á vysoký tón; â sestupný tón; ǎ stoupající tón. Dvojtečka za samohláskou znamená dlouhou samohlásku.

Sladké nic

V používání osobních zájmen je váš vztah s tím druhým jasně stanoven. To platí pro „vy“ a „vy“ v Nizozemsku a v ještě větší míře v Thajsku. Je to jemná záležitost. Obhajuji občasné chybování ve směru přílišné geniality místo toho, abychom vždy používali noblesní 'phǒm' a 'khoen'. Tato dvě slova vytvářejí vzdálenost. Mimochodem, pro thajštinu je charakteristické, že často můžete vynechat osobní zájmeno; Možná, že Thajec nechce být v určitém vztahu vždy utlačován. „Khoen pai nǎi“ je téměř vždy „pai nǎi“ („Kam jdeš?“).

Ik

Muži umějí velmi dobře používat slovo 'chán', které vždy používají ženy. Někdy to zní trochu sissy, ale vyskytuje se ve všech milostných básních a hudbě. Možná lépe ne pro obyčejné přátele nebo starší příbuzné, ale spíše pro vaše milované a dobré přátele. Děti mají rády „loeng“ (strýc) nebo „pòe“ (dědeček). 'Pòe: khròot ná' nebo 'Děda se zlobí, že!' Děti se budou smát. 'Phîe: (starší bratr/sestra) je velmi dobrý, pokud jsi sám o něco starší a mluvíš s někým mladším. 'Phîe: pai láew ná', 'Jdu!' 'Phîe: mai chôb ná', 'To se mi nelíbí!' Zní to také méně přísně.

Když mluvíte se starší, ctihodnou osobou, například dědou, řekněte „nóng“ (mladší bratr/sestra). Starobní důchodci si mohou říkat „loeng“ strýčku. To je přátelské a zároveň vzbuzuje respekt. Pokud jste velmi rozzlobení, řekněte hrubé a urážlivé „kráva:“, a to zejména teenagerům. Dělají to v thajských telenovelách a pak to dokážeme i my. Ale velmi časté mezi přáteli a zejména teenagery.

Používání vlastního jména je také povoleno: „Nói pai tàlàat ná“ nebo: „Jdu (Noi) na trh“ („trh“ používají Thajci jako synonymum pro „Jdu do města“ nebo „Jsem jít ven s přáteli“). Možná trochu zženštilý (ženy to dělají častěji), ale velmi teplý.

Na konci věty, zvláště u žádosti, příkazu nebo kritiky, můžete přidat „ná“, abyste svá slova zjemnili.

vy

Nejhezčí slovo je 'the' (hloupý, dlouhé -ee-). Řekni: 'chán rág the', 'Miluji tě' a tvůj milenec bude zářit. I zde můžete použít 'nóng', pokud mluvíte s někým mladším než vy. 'Nóng pai nǎi', 'Kam jdeš?' Nebo použijete její jméno 'Nói pai nǎi' 'Kam jdeš, Noi?' Obojí je mnohem příjemnější slyšet než „khoen“ nebo „u“.

Pro starší osobu znovu 'pĥie:'. K vašim (tchánovým) rodičům 'khoen phôh' 'khoen mâe:' je to zdvořilé i intimní. Ke staršímu muži zase 'loeng' a starší ženě 'pâa' (starší teta). Můžete také nahradit zdvořilé 'khráp' konverzačním 'chá'.

Velmi pěkné je také 'chǎa', což znamená něco jako 'miláčku, miláčku' podle jména nebo příbuzenství. Takže: 'Nói chǎa' nebo 'lôe:k chǎa'. „Noi, zlato“ a „moje dítě“.

Meung patří ke krávě uvedené výše: . Nadávka pro hněv, ale velmi rozšířená mezi přáteli a teenagery.

Několik krátkých vět

V níže uvedených větách používám „phǒm“ a „khoen“ pro „I“ a „U“. Nahraďte tato dvě slova jedním z výše uvedených teplých slov, například 'phîe:' a 'nóng'. Například: 'khoen chai die chàng' se pak stává mnohem hezčím 'Nóng' (nebo 'phîe:' atd.) chai die chàng.' 'Jsi velmi sladká'.

• 'Thîe: rák chǎa je 'milý, drahý'. Thajské ženy nebudou říkat „miluji tě“ příliš často, pokud vůbec (ačkoli se to mění). Totéž platí pro rodiče proti svým dětem. Od mužů se to ale očekává.
• khoen chai die chàng – Jsi moc milý (dá se říct každému).
• Khoen kâew taa doeang chai khǒng phǒm – Jsi zřítelnicí mého oka (také doslova).
• Phǒm khíd thěung khoen – chybíš mi. (V thajštině často znamená: miluji tě)
• Khoen sǒeay mâak – Jsi moc krásná! (Poznámka! Sǒaay s dobrým stoupajícím tónem! S plochým středním tónem to znamená 'kousek smůly'.)
• Hǒea chai phǒm mie tàe: khoen khon dieow – Mé srdce bije jen pro tebe.
• Khoen doe die chàng – Vypadáš dobře!
• Die: chai thîe: dâi phób khoen ìe:k – Jsem tak rád, že tě zase vidím.
• Kèeng chàng (lm) – Výborně!

Sladká, neslušná slova

Sǐeow sǐeow – Eeeh. Ach bože! Ach bože! Chutný! (pouze do ložnice!).

Nadávky

Zda je budete používat, je na vás, ale je užitečné je znát, pokud je někdo ve vašem okolí používá. To se stává častěji, než si myslíte. Nadávka, která se používá proti ženám, často předchází „ie“ a proti mužům „âi“. 'Âi Tino' znamená něco jako: 'ten zatracený Tino', používané přáteli je vtipné a žoviální. V Isaanu a na severu slyšíte mezi přáteli pouze 'ie' dit 'âi' dat. Ale běda, když to použije cizinec! Nejběžnější jsou:

Když si udeříte palec kladivem, říkáte si:

• Âi hîea – Sakra! Hovno!
• Když vám ostatní nadávají, říkají, zhruba podle závažnosti:
• Khwaai (buvol) – Hloupé! Němý!
• Hîea (d) (velký druh ještěrky). – Sakra, gvd.
• Sàt (zvíře, zvíře) – Něco jako: Bastarde!
• Sôn tie:n (dm) (podrážka chodidla) – Něco jako: Sakra, ty špinavý bastarde.
• Tj. hǐe (hǐe: je k*t) – znamená něco jako : Kurva!
• Jét – n**ken, často s příbuzenským pojmem nebo živočišným druhem
• Mâeng zkratka pro jet mâe – sráč
• khoeay – l*l, nejšpinavější slovo pro penis

Jen jdi zkusit. Naučit se dobře mluvit jazykem je pokus a omyl. Pokud do toho nepůjdete, nikam se nedostanete.