Thajská národní hymna
Pro ty, kteří jsou do Thailand chtějí integrovat, a je jich na tomto blogu nepochybně mnoho, je nutné, aby uměli z plných plic zazpívat thajskou státní hymnu.
Pro všechny ostatní by mohlo být příjemné vědět, co tato píseň, uváděná každý den v 08.00:18.00 a XNUMX:XNUMX, vlastně znamená.
Slova jsou od Loeang Saranoeprapan a melodie je od Phra Jendoeriyaang (Peter Feit, Němec, pracující jako hudebník u dvora) a státní hymna byla oficiálně přijata 10. prosince 1939. Premiér Plaeg Phiboensongkhraam schválil zákon, podle kterého musí každý stát během státní hymny. Tento zákon je stále platný. Pokud se nepostavíte, můžete být obviněni z lèse-majesté.
Thajská státní hymna v thajském písmu
(เพลงชาติไทย, phleng chaat thai, střední tón, klesající tón, střední tón)
ประเทศไทยรวมเลือดเนื้อชาติเชื้อย
Více informací
obraz
Více informací
Více informací
obraz
O nás
Více informací
Thajská státní hymna v romanizaci
Pratheed thajský roeam leuad neua chaat cheua thai
Pen prachaarat phathai khong thai thoek suean
Joe damrong khong wai dai thangmoean
Duay thai luan kukuřice rak saamakkhie
Thajština nie rak sangop tae thueng rop mai khlaat
Eekaraad ja mai hai khrai khom khie
sala leuad thoek jaad pen chaat phlie
Thaloeng pratheed chaat thai thawie mie chai
CHAJO!
Thajská státní hymna, holandský překlad
My Thajci jsme z masa a kostí
Každý centimetr půdy patří Thajcům
Dlouho to byl suverénní národ
Protože Thajci byli vždy jednotní
Thajci jsou mírumilovní, ale ve válce nejsou zbabělci
Nikdo nemůže porušit jejich nezávislost
A netolerují tyranii
Všichni Thajci jsou připraveni na každou kapku krve,
Obětovat se pro bezpečnost, svobodu a pokrok národa.
HURÁ!
Díky Tino! Na stanici BTS jsem býval v šest hodin večer oněmělý, ale ty časy jsou už (nadobro) pryč. Díky vám teď můžu zpívat celým svým srdcem 🙂
Děkuji! Během svého pobytu v Thajsku jsem vždy zastavil to, co jsem tehdy dělal, abych si poslechl státní hymnu, někdy dokonce s pravou rukou na hrudi! Je to melodie, kterou si snadno zapamatuji. Jen já vidím, že slovo „samakkhie“ jsem vždy chápal jako „sabai dee“!
To, že jste přestali s tím, co jste dělali, je uctivé a pochopitelné, nicméně s rukou na hrudi – Thajci to ani nedělají – lze předpokládat, že jste se mezi členy nakazili přetrvávajícím „thailandským virem“, který způsobuje čočky vašich brýlí jsou velmi tmavě růžové.
Viděl jsem to dělat Thajce, ale záleží na tom, kde se kdo v tu chvíli nachází a co v takových chvílích prožívá. A ne moje brýle opravdu nejsou tak růžové, vezměte si to ode mě 🙂
Není to tak dávno, co byl na tomto blogu článek o tom, že Thajci si myslí, že je vyloženě směšné, když farang zpívá spolu s thajskou hymnou, nebo se o to alespoň snaží! Protože: „Farang zůstává farangem“. Věřím, že autor článku má naprostou pravdu. A teď přichází další autor, který říká, že by bylo nutné, pokud se chcete integrovat, umět si s touto státní hymnou zazpívat z plných plic. Věřím, že Tino Kuis zde chtěl být vtipný. Ale státní hymna je stejně posvátná jako královská rodina, tomu se nemůžete vysmívat!
Domnívám se, že je lepší, aby farang, který je zaneprázdněn svou integrací, jako já, znal své místo a během státní hymny se lépe držel stranou, aby se vyhnul mrzutosti nebo veselí ze strany Thajců.
Mimochodem, je samozřejmě velmi zajímavé si jednou přečíst překlad té státní hymny, abyste pochopili, co ti Thajci zpívají.
Opravdu, Robbie,
Nemusíte zpívat, abyste se cítili trochu thajsky.
Dnes je tu také článek o tom být „Thajcem“.
A dát si ruku na hruď během státní hymny je něco, co před zápasem dělají jen fotbalisté, aby oprávněně kopli soupeře napůl k smrti.
Při svém každodenním golfu také stojím na místě při státní hymně a když si broukám, caddie se usmívají.
Tino,
Píšete, že mnozí na tomto blogu by si rádi zazpívali spolu s thajskou hymnou. Na integraci, jak píšeš, chtějí zpívat. Znáte Tino, že většina NLers
neznáte holandskou hymnu za první linií? Víš Tino, že
většina Nizozemců, kteří zde v Thajsku pobývají, (platí i pro mě) nejsou moc dobří Thajci
mluvit než ty?
Dovolte mi pár komentářů:
1. Sotva můžu říct, natož zpívat: „My Thais“.
2. „Romanizovaný“ text se skládá z 8 řádků plus výkřik CHAJOI, holandský překlad se skládá z 9 řádků plus výkřik HOORA. Pokud umím správně počítat (a umím), pak docházím k závěru, že v thajském textu může chybět řádek.
3. To, co říkáte, včetně toho, co zpíváte, musí být pravda, a pokud je to vhodné, musíte také dostát svým slovům (v tomto případě „nabídnout každou kapku své krve“). Nemám v úmyslu být hrdinou a ani bych to neměl slibovat.
Milý Chalowe,
1. Willem van Nassau (v nizozemské národní hymně byla německá krev, Willem van Doorn nikoli.
2. Můj upřímný obdiv za vaši zjevnou znalost thajského jazyka.
3. Že Němec Willem je „den Vaderlande“ (tedy Německo si myslím) „věrný až do konce“. No, není tento holandský Willem stejný „Otec“ a „španělský král vždy ctil toho německého Willema“? No, každopádně ne podle jeho „služeb“. Pokud existuje státní hymna, kterou opravdu nemůžete brát doslova (a není historicky správná), pak je to nizozemská národní hymna. Poslouchám to, přemýšlím o tom (nechci rušit 'věřící'), ale nezpívat.
Nemohu se jen tak vyjádřit k thajské národní hymně. No, myslím, že to, co jsem řekl jinými slovy, není stvořeno pro mě. Takže i tehdy: stojím na místě a mlčím.
Jinak vidíte spoustu Thajců, kteří prostě zůstávají na místě nebo chodí a jinak prostě pokračují v tom, co dělají, jen se v té době rozhlížejí venku ve veřejném prostoru a pak jsem se ani nezmínil, když lidé stojí za znamení v té době je rýže nebo miska nudlové polévky…
To je také případ například ve veřejných společných prostorách, kde je televize, jako jsou obchody a nákupní centra nebo v salonku hotelu, kde jste ubytováni, ano, lidé vstávají, protože je to vítaná přestávka od program dostat drink v baru.
Myslím, že jako farang nebo jako host země je samozřejmé, že by se to mělo respektovat, ať je to jasné, ale já sám se vždy nejprve rozhlédnu a přizpůsobím se tomu, když vidím, že se mnozí postaví, pak samozřejmě nebudu sedět ani pokračovat nebo naopak.
Odteď budu v kině poslouchat z plných plic...dříve jsem to dělal jen tak napůl. Před lety jsem jednou nevstal a svítila na mě baterka, dokud písnička neskončila...trochu jsem se styděla za své špatné chování.
Na ulici jsem si nevšiml, že by se hrálo dvakrát denně.
Mimochodem, mám německou krev. Ale ne německy.
V kině se nehraje státní hymna, ale píseň napsaná PR oddělením ke slávě krále. Vstávání je projevem respektu a měli by ho dodržovat i cizinci (také jsem se poprvé pokazil).
Královská hymna se totiž hraje v kině, ale například i na konci škol. Zde je text:
My, služebníci Jeho velkého Veličenstva, skláníme své srdce a hlavu k zemi, abychom vzdali úctu vládci, jehož zásluhy jsou bezmezné, vynikající ve velké dynastii Chakri, největší ze Siamu, s velkou a trvalou ctí, (jsme) v bezpečí a mírumilovný kvůli tvé královské vládě, výsledky královského léčení (je) lidé ve štěstí a míru, ať se stane cokoliv, co si přeješ, udělej podle nadějí tvého velkého srdce, jak si přejeme (vám) vítězství, hurá!
My Thajci jsme z masa a kostí
Každý centimetr půdy patří Thajcům
Pokud si přečtete tyto 2 řádky, pochopíte také, proč jsou Thajci tak lhostejní k základním právům cizinců. Neuplyne rok, aby někdo na vysoké úrovni nekřičel toto nebezpečí, země v cizích rukou.
Obávám se, že když budu zpívat se svými pěveckými schopnostmi, budu zatčen za urážku Thajska.
Legrační je, že thajská státní hymna vůbec nezní thajsky a dokonce ani východně. Spíš německá pochodová hudba.
Zahraniční, cizí? Ne, pokud uvážíte, že skladatel je napůl Němec, jmenovitě Peter Feit, syn německého přistěhovalce a Thajky. Narodil se v Thajsku a vždy tam žil.
Hudba je zřejmě více v genech, než je sociokulturně determinována. Posuďte sami.
https://www.youtube.com/watch?v=BrcGzLIEsAU
Poprvé to bylo také pro mě, abych se rozhlédl kolem sebe,
kdo zpívá nebo ne. Při mé další návštěvě kina,
Jen půjdu Playback, zdá se mi lepší!!!!!
Pozdrav …. Roland .
Během mých prvních návštěv kina v Thajsku před téměř 25 lety všichni vždy stáli za královskou hymnu a to vždy zůstávalo velmi normální, když byl Bhumipol jako král. Od té doby, co se jeho syn stal králem, mě ale překvapilo, že se už „nikdo“ nepostavil, zvláště mladí lidé už se k tomu zřejmě necítili. Teď jsem šel nedávno znovu do kina a myslím, že z těch 100 lidí se jich 10 postavilo, včetně mě, protože přítelkyně musela. Dnes však chodím na každý domácí zápas našeho provinčního klubu v thajské lize a před výkopem stojí 2 týmy a rozhodčí v přímé linii k obrazovce, kde hraje královská hymna. Právě když všichni na celém stadionu, mladí i staří, stojí k obrazovce. Osobně nemám žádné spojení s královskou rodinou, ani v Thajsku, ani v Nizozemsku, ale tento okamžik respektu je vlastně docela pěkný. Bylo mi řečeno, že Royal Anthem byla bývalá národní hymna, osobně si myslím, že Royal Anthem zní lépe, ale je obtížnější ji zpívat, což ve skutečnosti nikdy nikoho nevidím.
Nejsem vůbec nacionalista, ale kupodivu se mi vždy derou slzy do očí, když slyším státní hymnu, bez ohledu na zemi.
Zřejmě je ve zvuku hlasů nebo melodii něco, co má vliv na mou mysl.
Nebo to může být kvůli významu, který má? Musím vědět, že je to státní hymna, jinak to nefunguje.