Život jako Buddha v Thajsku, závěr

V této části se snažím popsat, jak ostatní farangové prožívají Ubon. Stává se to poněkud negativním obrazem, ale je tomu tak proto, že tomu, co se pokazí, se automaticky dostává více pozornosti než tomu, co se pokazí. Naštěstí je realita o něco pozitivnější, než je zde nastíněno, ale dává alespoň představu o tom, co se může pokazit. Také by neměl být viník, pokud se něco pokazí, protože jsem zřídka slyšel dvě strany příběhu, takže nedošlo k žádnému slyšení protivníka. A mít rychle připravený rozsudek není nikdy moudré.

Žádná skutečná farangská komunita zde není. Bývala tam skupina, která se scházela dvakrát do měsíce v hotelu Laithong v Ubonu, aby využila tamní bufet a dohnala všechno. Kvůli COVIDu v současné době již není bufet, takže skupina může být zaniklá, ale to stranou. Kamarád mi jednou řekl, že tam byl jednou, ale bylo to jen jednou, protože si myslel, že je to jen stěžující si skupina. Sám takovou zkušenost nemám, protože farangové, které znám, si naštěstí nestěžují.

Nyní několik příkladů vztahů mezi farangem a Thajcem.

Farang se občas chodil koupat do řeky Mun, a protože to bylo více než 20 minut odtud, vždy se zdržel déle než hodinu. Jednou se ale vrátil dříve než obvykle, protože na něco zapomněl. A to, co už čtenář mohl tušit, se ukázalo být pravdou a ještě téhož dne si farang sbalil věci a zmizel.

Další farang také náhle opustil svou thajskou manželku/přítelkyni poté, co spolu žili více než 5 let, k jejímu velkému překvapení, aby se vrátil do Pattayi. Nikdy se také nevrátil. Sám mám podezření, že se velmi nudil, protože bydlel kousek za vesnicí, kde samozřejmě nebylo co dělat, a když jsem ho jednou potkal na místním trhu, zeptal se mě, jestli je návštěva toho trhu pro mě týdenním vrcholem. Tehdy jsem si myslel, že ta otázka byla špatným znamením.

Jiný dobře situovaný farang koupil pěkný pozemek ve městě Ubon a nechal kolem něj postavit vysokou zeď. Na místě byl postaven velký dům, několik hospodářských budov a velký bazén. Měl také o 20 let mladší manželku. Co by se mu ještě mohlo stát? Stalo se, že se v oblasti otevřel karaoke bar a zkazilo mu to potěšení z koupání v bazénu. Bohužel ani s nemalými penězi nemůžete mít vše pod kontrolou. Jednou jsem na stejného faranga narazil, když vyšel z japonské restaurace. Řekl, že je to jeho oblíbená restaurace a jedl tam alespoň jednou týdně. Bez jeho ženy, protože neměla ráda japonská jídla.

Některé Thajky jsou závislé na hazardních hrách a manželka/přítelkyně faranga už tímto způsobem prohrála poměrně dost peněz, které musel farang zaplatit. Jednou nebo dvakrát si dokonce musel koupit zpět vlastní auto. Bylo mu hodně přes šedesát, ale přesto párkrát do roka odjel jako konzultant do zahraničí a naštěstí mu to vydělalo dost peněz. Smířil se se závislostí své ženy na hazardu.

Pak tu byl farang, který se čtyřikrát oženil s Thajkou a vždy před zákonem. Poslední ženě bylo 30 let, jemu už 70 a to nemusí být problém, ale v jeho případě ano. Chtěla hodně svobody a nakonec tak moc, že ​​to (opět) skončilo rozvodem. Mimochodem i nadále udržoval přátelské kontakty se svou poslední a také se svou třetí manželkou. Finančně ty rozvody přežil, protože si vždycky pronajímal dům a měl dobrý důchod. V posledních letech života ho trápilo zdraví, a proto se nechal opečovávat a také vozit Thajkou. To se mi zdá lepší řešení, než skončit v domově důchodců nebo v pečovatelském domě v Nizozemsku.

Existují samozřejmě také farangové, kteří jsou ženatí s Thajcem již 40 let. V daném případě to celé ty roky probíhalo dobře, dokud se žena nepřipoutala na lůžko. Bratranec ženy byl ochoten se o to postarat a přišel bydlet s farangem. Netrvalo dlouho a dokonce sdílela ložnici s farangem. Všechno je v pořádku a končí dobře, dalo by se skoro říct, alespoň pro faranga. Naneštěstí kolovaly zvěsti, že o ležící ženu není náležitě pečováno, a někteří jeho přátelé – včetně jeho farangových přátel – se na něj dívali s opovržením.

Nejen farangští muži vstupují do vztahu s Thajcem. Také jsem slyšel o úspěšné farang ženě s podnikáním v Phuketu, která se vdávala za DJ z Isaanu. V jeho rodné vesnici se konala velmi velká párty a rodiče dostali traktor a DJ pěkné auto. Manželství trvalo jen pár měsíců, ale nevím, co se pokazilo.

Zakončím dvěma příklady, kdy se věci po mnoho let dařily a pokud vím, stále dobře jdou. Prvním příkladem je 70letý Němec, který žije přes 10 let s Thajcem, který je asi o 10 let mladší. Prostě moc hezký pár.

Druhým příkladem je Američan, který byl během války ve Vietnamu umístěn v Thajsku a setkal se tam se svou současnou manželkou. Jsou stále nerozluční a on je dobrota sama. Jen dva opravdu milí lidé.

Bohužel takový vztah mezi farangem a Thajcem se pokazí poměrně často. Jedním z důvodů může být, že se to týká převážně starších farangů, kteří přicházejí do Isanu. A „starší“ obvykle znamená méně flexibilní. A bez přizpůsobení se novým okolnostem je to obtížné. Například mnoho farangů se cítí být lepší než Thajci, což také mohu ochutnat z některých reakcí na blogu Thailand. A i když jsou farangové v některých ohledech pravděpodobně skutečně lepší než Thajci, nemusí to nutně znamenat, že jsou lepší. Thajec je pravděpodobně lepší v jiných ohledech. Uvedu příklad: starší farang je obvykle dobrý v mentální aritmetice a v mnoha případech lepší než mladý Thajec. To samozřejmě není rozhodující pro nadřazenost, ale je to dobré pro vaše sebevědomí (a není na tom samozřejmě nic špatného). Sám s tím mám trochu problém, protože při placení některých potravin jsem si občas spočítal celkovou částku a peníze jsem měl připravené dřív, než je pokladní sečetla. Učinil jsem tak v marné snaze udělat dojem na pokladníka. Taková věc je samozřejmě neškodná, ale pokud kvůli tomu můžete mít k Thajcům menší respekt, stane se z toho špatná věc. A určitě ve vztahu je respekt rozhodující.

Naopak Thajci se mohou cítit také nadřazeně. Ministr Anutin to někdy ukazuje (od něj samozřejmě velmi hloupé). Někdy mluví o špinavých farangech. A může s tím mít pravdu. Mnoho Thajců se sprchuje dvakrát denně a to v Nizozemsku stále není zvykem. Sám jsem vyrostl s týdenním mytím, kdy se v sobotu musela v obchodě kupovat teplá voda v kbelíku, aby se jí naplnila umyvadlo. V pondělí se to opakovalo, ale na prádlo. Farangové se také obvykle potí více než Thajci a mohou také vonět jinak a méně atraktivně než Thajci. Turisté se navíc často nedokážou včas obléknout do čistého oblečení, protože to může také vést k problému se zápachem. Ale i když má Anutin pravdu, pořád je to hloupé.

Konečně: v Isaanu je samozřejmě stále možné žít jako Buddha. Chce to určitou přizpůsobivost.