Cvrlikají vrabci v Thajsku čínským dialektem?

V thajském blogu z 30. května 2022 vyšel pěkný článek o rozpustilých vrabcích, těch drzých raubících v autorově zahradě. Je nadšený a užívá si to.

Podívejme se blíže na vrabce thajského... protože to bylo velmi blízko, že v celé Asii nebyli téměř žádní vrabci. A následná otázka: rozumí si všichni vrabci v Thajsku?

Poznámka: V holandštině můžete nyní vrabce oslovovat „on“ nebo „ona“. Ostatně naše WNT (Woordenlijst Nederlandse Taal, oficiálně uznaný orgán pro nizozemskou a vlámskou správu) předepisuje „m/f“. V Nizozemsku by byl vrabec spíše označován jako „on“, ve Flandrech spíše jako „ona“. Podívejte se na sebe…

Zatím mi ale není známo, zda byly mezi vrabci pozorovány i genderově neutrální exempláře, protože pak by nastal jazykový problém. A mám tomu vrabci říkat třeba ‚vrabec – cvrliká‘, nebo ‚jejich cvrlikání‘ nebo tak nějak. Naštěstí tam ještě nejsme.

Biologové by se domnívali, že vrabec vznikl jako druh na Blízkém východě před deseti tisíci lety, kdy tamní neolitičtí lidé rozmetali do půdy první travní semena (aka se z nich vyvinula známá pšenice, ječmen, kukuřice) a sklízeli je jako obilí. Toto je známé jako neolitická zemědělská revoluce. Proto přítomnost dostupné potravy pro vrabce. Odtud jeho smlouva s člověkem. A odtud jeho systematické geografické rozšíření jak na východ, tak na západ.

Vrabec má fenomenální přizpůsobivost. Pouze povodí Amazonky, polární oblasti a střední Afrika patří mezi několik míst, kde chybí.

Vrabec, stejně jako pes (aka domestikovaný vlk), se od začátku jeví jako ‚následovník kultury‘, tj. sleduje lidská společenství, žere rozsypané obilí na polích a přežívá v křoví, živých plotech, loukách a dírách, kde je. hnízdo staví. Je skutečným milovníkem lidí.

Ale překvapivě může mít pisatel článku na své zahradě v Thajsku sedět čínské migranty (6. 7. generace??), soudě podle jeho poznámky, že jsou docela hluční… 555. Proč?

Inu, v letech 1958 až 1964 emigrovaly z Číny velké skupiny „válečných vrabčích uprchlíků“ během Maových vrabčích represí a následného pronásledování a masakrů ze strany umravněných mas. Je možné, že lety čínských vrabců skončily v zahradách Thajska.

Velký osvícený vůdce Mao Ce-tung způsobil v 50. a 60. letech neuváženým hospodařením velký hladomor a hledal obětního beránka, aby nebyl pohnán k odpovědnosti. Nemohl dál zabíjet a pronásledovat vlastní lidi, a tak přišel s geniálním plánem.

Vypočítal, že každý vrabec si vezme asi 4 kg obilí za rok. Počítal také, že za jeden rok vyhnání, tj. zabití asi 1 milionu vrabců, přibude 60 000 tlam obilí. Teoreticky to bylo správné.

Byla to frivolní a především unáhlená kampaň, která důkladně narušila biodiverzitu v Asii. Ale Maovy fantazie byly v komunistické utopii zákonem. Nemají snad všichni diktátoři na světě nějaký kout, který je vede k absurdním rozkazům?

Rudý diktátor spustil svůjZničující kampaň 4 mor. Na tomto seznamu byla krysa, moucha, komár… a vrabec, který tedy na tuto černou listinu škodlivých zvířat vůbec nepatří.

Jaký byl akční plán? Všichni Číňané, od nejvyšších po nejmenší, museli všude a za všech okolností vydávat hlasitý hluk, pronásledovat vrabce a držet je ve vzduchu, dokud nepadli vyčerpáním. Samozřejmě, že vrabci mohli být zabiti i všelijakými jinými způsoby. Masová hysterie!

Během těchto šesti let se odhaduje, že výsledkem bude až jedna miliarda mrtvých nebo vylétlých vrabců.

Bohužel vedlejší účinky byly stejně katastrofální. Množství dalších druhů ptáků neúmyslně padlo, ale také lovilo, do Maovy „vyhlazovací kampaně“. Biologové tvrdí, že Čína se stále nevzpamatovala z kampaně na vyhlazování ptáků.

Můžete dojít k závěru, žeZničující kampaň 4 mor by se vyplatilo a zachránilo tisíce hladovějících Číňanů. Bohužel i zde s katastrofálními, ale předvídatelnými následky ve druhé linii. Druhá katastrofa hladomoru nastala, když Čínu zpustošily masy kobylek a pohltily všechno obilí... kvůli absenci přirozených nepřátel, z nichž nejdůležitější byl vrabec.

I když byl Mao krátkozraký, nedokázal vzít v úvahu nevyhnutelné a hrozné důsledky pro životní prostředí.

V Nizozemsku a Belgii je vrabec od roku 2004 na „červeném“ seznamu ohrožených druhů. Populace by se již snížila na polovinu. Existují pro to některé známé důvody. Byl by to „virus usutu“, který způsoboval smrt, také u kosů. Ale na vině je také bující stavební šílenství s betonovými městy, která se zvětšují a nedávají jen malou šanci na tichá hnízda v živých plotech a keřích.

A na závěr: co ti thajští vrabci, co cvrlikají a zpívají čínsky?

V 80. letech XNUMX. století biologický svět v Evropě, USA a Kanadě zahájil vědecký výzkum řeči ptáků. Na mezinárodní úrovni si jako předmět studia vybrali kosa. Studie ukázaly, že kosi v Evropě pískali jinak než v Novém světě nebo Austrálii. Používali jiný tón, melodii a frekvence. Ale sledují naše západní dělení v do-re-mi.

Zvukové nahrávky kanadských kosů byly nabízeny britským, německým a francouzským kosům a ti nereagovali nebo reagovali zmateně. Rozsáhlejší výzkum dospěl k závěru, že tomu bylo i naopak, dokonce se rozdíly mezi kanadskými a americkými skupinami kosů. Jejich zpěv souvisí se zvuky prostředí, ve kterém žijí, město-venkov, mláďata kosů se učí zpívat jazyk jako jejich rodiče, takže mohou vznikat varianty, stejně jako naše dialekty.

V Nizozemsku je třeba znát výzkum sýkor koňader a vran, a ano – uhodli jste správně – sýkora koňadra zeelandská je umístěna mezi vrstevníky v Delfzijlu a sýkory koňadry Delfzijl vypadají zmateně, zmateně a zmateně. Ptáci se neliší od lidí… 555!

Když na vaší další procházce ve vaší zahradě ve Wiang Pa Pao, Lang Sua, Nong Rua nebo Det Udom uslyšíte vrabce, možná si položíte otázku, zda cvrlikají v čínštině nebo v čisté rodilé thajštině? V prvním případě jsou to přeživší Maa a jeho šílenství, o kterých slyšíte, migranti, kteří přeletěli a hledali azyl v Thajsku na začátku XNUMX. let.