Janus, hlava thajské tolerance
51letý Richard ze Singapuru rád navštěvuje Thajsko se svým bisexuálním přítelem Li z Malajsie. Protože tady 'mohu být sám sebou'. „Cítíme se vítáni pokaždé, když jsme v Thajsku. Kdybych měl na výběr, chtěl bych tu být homosexuál být narozen.'
Tak to bude víc homosexuál turisté o tom přemýšlejí, pomyslel si Thajský úřad pro cestovní ruch (TAT), když nedávno zahájil kampaň „Go Thai Be Free“. Přijďte se svými penězi, protože je mají. Gay nejsou označovány jako Dink: duální příjem, žádné děti. Americký průzkum v roce 2011 ukázal, že LGBT (lesby, gayové, bisexuálové, transgenderové) jezdí na dovolenou v průměru 3,9krát ročně.
Cestovatelský web lovepattaya.com přiláká 500 unikátních návštěvníků denně a podle zakladatele Khuna Maye jsou to lidé, kteří mohou ušetřit pár drobných, protože bydlí v pětihvězdičkových hotelech. "Nemají děti a mají dvojnásobný rozpočet, takže obecně utrácejí více než rovné páry."
Právo a veřejné mínění nejsou tak liberální
I když je Thajsko považováno za ráj stejného pohlaví páry, právo a veřejné mínění nejsou tak liberální. Gayové a lesby se nemohou oženit a Thajsko nemá žádnou registraci partnerství. Ale to se možná brzy změní. Počátkem tohoto roku začali aktivisté bojovat za návrh zákona o občanském partnerství. Odvolávají se na článek 30 Ústavy, který zakazuje diskriminaci na základě pohlaví.
Prostřednictvím Národní komise pro lidská práva (NHRC) skončil návrh u parlamentního výboru pro spravedlnost a lidská práva. Návrh byl již pětkrát projednáván a měněn a ve čtyřech krajích již proběhla slyšení. Když to podepíše 20 poslanců, může to jít do parlamentu. To se podařilo, ale návrh ještě není na pořadu jednání parlamentu, protože je potřeba i 10.000 4.000 podpisů občanů. Bohužel počítadlo je jen na XNUMX.
„Lidé s jinou sexuální orientací byli vždy v šedé zóně. Společnost je na nějaké neoficiální úrovni přijímá, ale pokud to chtějí legalizovat, není to tak jednoduché. Veřejné mínění jim zatím není nakloněno,“ řekl komisař NHRC Tairjing Sirophanich.
Gay en transgender čelit šikaně každý den
To se týká nejen veřejného mínění, ale i některých rodin. Nadace pro sexuální orientaci a práva na genderovou identitu a spravedlnost poskytla loni rozhovor 868 gay, lesba en transgender v sedmi provinciích. 15 procent dotázaných uvedlo, že nebyli přijati, a 8 procent přijalo za určitých podmínek; 13 procentům nebylo umožněno žít se svým partnerem. Ještě více čísel: 14 procent se jmenovalo; 2,5 procenta bylo vyhozeno ze svých domovů; 1,3 procenta bylo nuceno podstoupit psychologickou léčbu; 2,4 procenta bylo fyzicky napadeno a 3,3 procenta bylo napadeno přáteli.
Říká to Naiyana Supapung, koordinátorka nadace Teeranat Kanjanaauksorn Foundation homosexuál en transgender lidé v Thajsku čelí obtěžování každý den. Říká, že Thajci si myslí, že společnost se skládá výhradně z mužů a žen. "Mnoho lidí je frustrováno, když vidí chlapce, jak se chovají jako dívky, dívky v chlapeckých šatech nebo sexuální vztahy se stejným pohlavím." Takoví lidé jsou podle ní považováni za „podivíny přírody“.
Naiyana vypráví o školní učebnici, která varuje před lidmi, kteří se chovají jako opačné pohlaví, a na skautském táboře nikdo nechtěl vstoupit do stanu s homosexuál sdílet chlapce. Před několika lety to jeden zkusil homosexuál chlapec, který si vzal život poté, co byl zbit během ranního předvolání před celou školou za to, že se choval jako dívka.
Naiyana: „Nemusím nutně vinit učitele; učí to, co se sami naučili. Ale to není dobré. Ten postoj se musí změnit. Neviditelné násilí bolí víc než viditelné násilí. Fyzickému násilí lze zabránit, ale neviditelnému násilí zabránit nelze. Pokud je srdce zraněno, je těžké ho uzdravit.“
LGBT turisté vidí pouze romantickou stránku Thajska
Turistům to ale nevadí. Jetsada 'Note' Taesombat, koordinátor Thai Transgender Alliance, není překvapen, že LGBT turisté se v Thajsku cítí jako doma. „Jsou tady jako turisté; vidí pouze romantickou stránku naší kultury a tradice. A místní samozřejmě chtějí jejich peníze. Turisté mají větší svobodu projevovat svou sexuální identitu, protože zde nežijí a jsou do určité míry anonymní. Kdyby zde pracovali a žili, pochopili by, že je mnoho věcí, které nemohou dělat.“
Naiyana věří, že zaměření na růžovou turistiku postrádá jednu věc: pochopení lidských práv. 'Kdybychom stejného pohlaví manželství dívat se na to pouze z ekonomického hlediska problémy jen prohlubuje, protože ve skutečnosti nerozumíme podstatě sexuální rozmanitosti. Pokud si to stále myslíme homosexuál en transgender se liší od „normálních“ lidí, nerozumíme jim.“
Anjana Suvarnananda, prezidentka skupiny pro práva lesbiček v Anjaree, vzpomíná na vyjádření odborníků: Thajská společnost neoficiálně přijímá homosexuál en lesbička a oficiálně je odmítá. "Myslím, že je správné, že thajština." homosexuál en lesbička povrchně, například tím, jak se chovají a oblékají. Ale pokud jde o důležité věci, jsou vůči nim zaujatí.“
Note dodává: „Když lidé přemýšlejí negativně homosexuál en transgender lidi, zákon nemá pro nikoho význam. Je čas přezkoumat naše zákony, kulturu a společenské hodnoty, abychom lépe porozuměli sexuální rozmanitosti. Registrace partnera je pouze prvním krokem k rovnosti pohlaví.“
(Zdroj: Spectrum, Bangkok Post, 8. září 2013)
Do Thajska jsem přijel jako dobrovolník v srpnu a učím anglickou konverzaci. Mám úplně jiné zkušenosti, v Nong Kai jsme měli letní tábor se 40 středoškoláky, 20 dívkami a 20 chlapci ve věku 12-17 let. Z chlapců byli 3 ladyboyové. Byly přiděleny na dívčí kolej a některé dny měly make-up a lak na nehty, některé dny podprsenku. Skupina to považovala za zcela normální a nejednalo se o jediné obtěžování. Pak jsem šel do Krabi, kde jsem učil na střední škole, tam byli i ladyboyové, kteří se stýkali hlavně s holkama a byli přijati jako úplně normální. Takže diskriminaci ve školách vůbec neuznávám. Moje zkušenosti jsou samozřejmě omezené, ale ani od jiných učitelů jsem nikdy neslyšel nic negativního.
Žiji v Thajsku asi 10 let (4 roky mezi Rayonem a Bangkokem na různých místech) a posledních 6 let v Isaanu se svým manželem (i když ženatý v Nizozemsku), ale ve výše uvedeném příběhu opravdu nic nepoznávám . Ani v jiných provinciích, když navštívím (hlavně sever a západ Bangkoku). Umím si představit, že někteří muslimové mají větší problémy s homosexualitou (tím myslím ženy a muže); stejně jako někteří křesťané , ale já sám s nimi nemám žádné negativní zkušenosti . Vzhledem k tomu, že poskytuji humanitární lékařskou pomoc, přicházím často do osobního kontaktu s lidmi; Nyní vám mohu říci toto: kdyby tak Nizozemsko bylo jako Thajsko ve všem, co souvisí s homosexualitou, proto plně sdílím Petrův názor. Často navštěvuji školy nebo s nimi jednám; také zde veškerá svoboda pro gaye; přijít do školy nalíčená? : Žádný problém ! Myslím, že výše uvedený příběh byl vytržen z kontextu. Mohu předpokládat, že – po 10 letech, kdy přicházím k lidem domů – o Thajsku něco vím a myslím, že i mnozí další. A pokud jde o zákon, že homosexuálové se mohou ženit; uvědomte si, že na světě je pouze 15 zemí, kde je to skutečně možné, a že Thajsko bude stále jednou z prvních (a pravděpodobně první asijskou zemí), která to umožní, až bude vše na svém místě. Závěr gaye: Myslím, že je to všechno přitažené za vlasy a neoprávněné! Směřovat !
Žil jsem nějakou dobu v malé vesnici poblíž Udon Thani.
Nikdy jsem si nevšiml žádného obtěžování ze strany homos tomboys Kathoys a všeho ostatního, co se děje v Thajsku, často jsem byl překvapen tolerancí a přijetím ze strany Thajců.
To, že se moje 15letá slečna od vedle nalíčí a navštíví svou (lesbickou) kamarádku, nevidí prý vůbec žádný problém, a to ani rodiče.
Během průvodů jsou kathoy často umístěny na plovácích.
Jediný "slabý" zvuk, který jsem kdy slyšel, byl od mé přítelkyně. kteří nechají uklouznout, že nejhezčí muži jsou gayové nebo kathoyové.
Zde v tržní vesnici Hua Hin je kosmetický stánek se dvěma ladyboys, velmi efektní v černém oblečení, s krásnými dlouhými černými vlasy. Moje přítelkyně občas vtipkuje, že je mám rád. To je vše.
Vedle našeho domu bydlí i ladyboy, který zde pracoval na stavbě našeho domu. Pracuje stejně jako ostatní muži, jen si okamžitě všimnete, jak mluví a pohybuje se, že je to ladyboy. Velmi milá katoi, kterou zřejmě přijímají i její kolegové.
Občas slyším vtipné komentáře o katoi, ale nemůžu říct, že by byli opravdu diskriminovaní nebo že by se jim vyhýbali.
Navíc, pokud jsou výše uvedená čísla správná, můžete také říci: ne 14 procent bylo slovně týráno, ale 86 procent nebylo verbálně týráno, 87 procent může žít se svým partnerem, 97,5 procenta NEBYLO vyhozeno z domu, 98,7 procent NEPOŽADOVALO léčbu, 97,6 procent NEBYLO fyzicky napadeno a 96,7 procenta NEBYLO napadeno.
Jak nyní vypadají čísla? Není to špatné, co?
Vždy mě zajímá, jak lidé žonglují s čísly. Došlo v přelidněné Indii k vlakové katastrofě nebo zemětřesení, je napsáno, kolik bylo zraněno nebo zabito, ale když pak začnete udávat procenta, vypadalo by to úplně jinak. Ale to už je jiné téma.
Abych se tedy vrátil k číslům špatně zacházených gayů, lesbiček a ladyboyů, osobně si myslím, že to není zrovna špatné procento, se kterým se zachází dobře.
Věřím, že to není v pořádku, pokud jde o toleranci vůči gayům a lesbám. Ale jak říká Sjaak: otočte čísla a dostanete úplně jiný příběh.
Pracuji ve školství s lidmi ve věku 13-19 let. I zde vidíte velké rozdíly v přijímání. Rodilí Nizozemci rozhodně nejsou vždy tak tolerantní, jak bychom se chtěli prezentovat v zahraničí. Přesto si troufám tvrdit, že pokud jste gay, nemáte smůlu, pokud žijete v Holandsku nebo Thajsku. Ale určitě to může být lepší. K tomu můžeme přispět všichni. Zkouším to ve školství.
Ve vesnici, kde žiji, vidím poměrně hodně transsexuálních a homosexuálních mladých lidí.
Někteří ve velmi mladém věku.
Nejmladšímu transsexuálnímu chlapci, kterého znám, bylo pouhých 6 let, když už věděl, že nechce být chlapcem.
Nikdy jsem neviděl nikoho diskriminovat kvůli jeho nebo její preferenci.
Někomu se občas vysmívá, ale nikdy ne škodolibě a nedochází k šikaně.
Chlapci jsou obecně otevřenější ohledně svých sexuálních preferencí než dívky.
Ale když zestárnou (cca 20+?) je méně otevřená a na ulici si toho nevšimnete.
Někteří také zřejmě později změní své preference a prostě se ožení.
Vlastně by mě zajímalo, jestli spousta těch homosexuálních vztahů v dětství nemusí mít nic společného s homosexualitou, ale že mít sex s jiným klukem je jen přijatelný způsob, jak získat své potěšení.
Lidé v Thajsku jsou obecně mnohem intimnější.
Rodiny někdy spí spolu v postelích nebo na matracích vedle sebe až do pokročilého věku dětí (15+).
Kluci z tátovy a holky z maminčiny.
Myslím si, že všichni ti bratři ležící spolu brání strachu západních chlapců vzájemně se dotýkat, což jim také může usnadnit navazování sexuálních kontaktů s jinými chlapci.
Abych vysvětlil strach západní mládeže, rád bych uvedl příklad, že za mého mládí (myslím, že kolem roku 1543) chodili chlapci ještě s rukama přes ramena.
Také forma intimity.
(Ale když jsem byl mladý, spal jsem také 3 silné muže v jedné posteli.)
Není to něco, co v dnešní době nevidíte.
Vidíte chlapy spolu, ale obvykle se navzájem nedotýkají.
Znám toho malého kluka, který už v 6 letech věděl, že nechce být klukem, protože znám jeho rodiče a říkali mu kathoei kvůli jeho holčičímu chování a jen si hrál s holkama, místo s ostatními kluky.
Zdá se tedy, že kathoei je spíše závěrem než předpokladem.
Teď nejsem psycholog, takže nevím, jestli to stačí k tomu, abych ho kvalifikoval jako katho.
Na druhou stranu, sexuální preference je dána nejen dědičností, ale také prostředím.
Někdo se narodí někde na škále, která začíná upřednostňováním mužů nebo upřednostňováním žen, ale může se od tohoto bodu posunout směrem k mužům nebo k ženám v závislosti na prostředí.
Takže nakonec asi moc nezáleží na tom, do jaké míry je ten kvalifikační transvestita správný nebo ne.
Pravděpodobně začal alespoň na straně transvestitů.
A jestli se z toho sám cítí šťastný.
A je tomu tak stále.
Mládež ve vesnici [isaan] zná pojem gay.
Gay se používá pro homosexuály a tut pro transvestity.
Také mezi nimi jasně rozlišují.
Je možné, že výraz gay zde nemá stejný význam jako v Nizozemsku.
Jazyk je vždy obtížným bodem komunikace.
Stejná slova v jiné zemi neznamenají vždy totéž.
Možná to znamená jen chlapce, kteří spolu mají sex pro potěšení, a ne tolik chlapce, kteří jsou homosexuálové.
Měl bych se na to zeptat.
Z komentářů mám dojem, že jako gay znám méně než průměrný (holandský) heterosexuál. (Před)úsudky jsou pro některé spisovatele velmi špatné. Je někdy přemýšlení příliš obtížné a pak člověk jen prchá v komentářích jako muži a ženy atd. atd.; nikdy neznámý! Jsem muž a můj přítel také. To, co se píše, není o nic víc thajské než v Nizozemsku. Jen je vše o něco jednodušší než v Nizozemsku a lidé se mohou vyjádřit více než v Nizozemsku; zvláště pokud žijete na přísně náboženských místech v Nizozemsku. Heterosexuálové vydělávání peněz od gayů je také nejčastější věcí v Nizozemsku; pouze v Nizozemí jde tajně, stejně jako se tajně děje to, co je popsáno výše. Takže ještě jednou: Jsem rád, že jsou zde lidé otevřenější než v Nizozemsku a doufám, že v Thajsku brzy projdou sňatky homosexuálů. Má to důležité právní důsledky pro samotné lidi a oni to nutně potřebují. A pište o věcech, které opravdu znáte; dělá věci jasnější. Mimochodem, slovo gay je mezi gayi v Thajsku velmi běžné; alespoň tam , kde žiji a v dalekém okolí ( Khon Kaen ) . Travastity nikde v thajštině nevidím; studna s farangy; ano královny. Rozdíl je v tom: transvestita je jasně převlečený muž a královna je (téměř) nerozpoznatelný muž (také nazývaný ladyboy). Takže někdo s knírem a/nebo plnovousem a chlupatýma nohama je transvestita a královna je někdo, o kom zjistíte, že je to muž, až když je ve skutečnosti nahý; Když má na sobě kalhotky, často to není vidět, protože penis byl "schovaný".
Transvestita má 'bouli'! Takhle přehlednější?
Moderátor: odstranil příliš explicitní větu.
Sire Paule, pokud mohu říci, nezmínil jsem se o nikom konkrétně jménem, ani jsem nikomu nic nenavrhl – včetně vás. Pokud ale bota sedí, noste ji. V nemocnici jsme používali slovo Queen tak, jak ho víceméně popisuji a znal jsem ho (mimo jiné) i v gay světě. Když jsem tady už 10 let, je možné, že se tam lidé (v Nizozemsku) nyní dívají na slovo Queen jinak. I když jsem o tom měl dnes kontakt z Amsterdamu a dal mi stejné vysvětlení, jak jsem to napsal. Chci to nechat tak, abych neskončil v nekonečné diskusi.
Moderátor: Ukončete prosím chat.
Pracuji na univerzitě v Thajsku již 7 let a ve všech ročnících jsou homosexuální chlapci a dívky. Vyšší je počet lesbických dívek, ale vyšší je i počet studentek. Neexistuje absolutně žádný důkaz o diskriminaci ve třídách. Znám 1 případ, kdy žádost ladyboye přijít do školy jako dívka (v uniformě studentky) byla univerzitou zamítnuta. Na párty večerech (např. při rozlučce 4. ročníku) jsou ladyboyové rozpoznatelní jako ladyboyové.
Na křesťanské univerzitě v Nizozemsku, kde jsem dříve pracoval, měli lidé určitě větší potíže s homosexuály. Jsem si docela jistý, že ladyboyové by nebyli tolerováni.
Zralé vztahy existují, ale nejsou ve skutečnosti viditelné.
To nutně neznamená, že tyto vztahy nejsou akceptovány.
Thajci to velmi přijímají.
Je pravda, že Thajci se obecně raději příliš neliší od zbytku lidí.
To také znamená, že pokud mají dva lidé stejného pohlaví vztah, nedají to společnosti výslovně najevo.
To jsou mimochodem zkušenosti ve vesnické komunitě.
Když přijedete do Pattayi, zážitek bude pravděpodobně velmi odlišný.
Ale ano, můžete stále brát Pattaya jako příklad thajské komunity?
Prostředí je umělé a silně zaměřené na sex, protože odtud plynou příjmy.
Navíc velké procento lidí žijících v Pattayi už pravděpodobně nemá thajský původ.
Zvlášť pokud počítáte turisty.
Chování Thajců se proto silně přizpůsobí.
Švagrová má 2 syny, dvojčata, 42 let, oba gayové. Ve svém věku nedokážou najít vážný vztah. Jeden to nechává být, druhý má všelijaká nezávazná přátelství. Oba žijí s matkou. Jít ven a hledat je začíná nudit.